[159r]číslo strany rukopisubude neb byla nežli co jiného a že pána Krista s velikú žádostí laskavě do svého domu přijal. Následoval také svatý Matúš pána Krista užitečně, neb svým kázaním a svým učením ku pánu bohu obrátil jest mnoho lidí. Neb čte se v jeho diviech, jakož syn Ejipovi, tomu králi, byl umřel. Tehda ten král Ejipus poslal po svatého Matúše a prosil, aby syna jeho z mrtvých vzkřísil. Tu pak svatý Matúš, vzdav modlitbu svú ku pánu bohu, tudiež ho zase z mrtvých vzkřiesil. A viděv to král, poslal po všie své zemi, aby se všichni k němu sešli a viděli boha v osobě člověčie. Sešli se lidé s dary, s klénoty rozličnými, chtiece svatému Matúši to obětovati a jej tím darovati. Jimžto svatý Matúš odpovie řka takto: „Dobří lidé, co činíte, jáť bohem nejsem, ale jsemť sluha pána Jezukrista, než z toho zlata a střiebra ustavtež bohu ke cti a k chvále kostel, aby tu buoh chválen byl.“ A tak se i stalo, že počavše dělati, i dokonali to dielo o tom kostelu ve třidceti dnech. A potom ten král Ejipus s královnú svú i se vším svým lidem přijal jest křest svatý a vieru křesťanskú. A protož hleď, jak veliký užitek svatý Matúš pánu bohu zjednal jest a jak pána boha následoval v jeho službě. Dále svatý Matúš následoval pána boha ustavičně, neb až do téj smrti bez rozpaky nepřestal jest následovati pána boha, až ho i dosáhl skrze hrozné, veliké muky, kteréž jest pro něho