[158r]číslo strany rukopisuz jeho božské tváři vycházieše, takže zrakem svého božstvie mnoho lidí k sobě táhl jest, jenž proto za ním šli a jeho se nádržali, a poněvadž pán buoh tu moc kamení dává jakožto tomu kamení, jenž slove magnescizojazyčný text, kterýžto kámen podlé přirozenie svého táhne k sobě železo a jiné věci, o mnohem viece pán buoh, stvořitel všeho světa, mohl jest přitáhnúti k sobě, kohož ráčil. A protož znamenav to milý svatý Matúš, šel jest za pánem Kristem a nádržal se jeho, vzpomínajíce na slova ta proroka Izaiáše, kdež praví[xh]praví] prawie: „Hledajte pána boha tehda, když ho najíti muožete.“[244]sr. Is 55,6 Ale pohřiechu mnozí jsú mezi námi, ješto viece čerta hledají nežli pána boha, jakož jsú smilníci, cizoložníci, lúpežníci, dráči, lichevníci, tanečníci, kostkáři, čarodějníci, opilci a jiní takoví hřiešníci, když malú věc ztratí aneb zmrhají, s velikú pilností hledají, aby ji zase nalezli. Ale pána boha, jehož pro své hřiechy již mnoho let ztratili, a toho netbají zase najíti, aby hřiechuov nechajíce navrátili se k milému pánu bohu a následovali jeho dobrými ctnostmi a dobrými skutky. Následoval také svatý Matúš pána Krista úplně a dokonale, nic nepozuostavuje. A protož podobně mohl řéci svatý Matúš s svatým Petrem a s jinými apoštoly řka: „Ej, teď jsme opustili všecko a následovali sme tebe.“[245]Mt 19,27 A co jest toho, ješto svatý Matúš pro pána boha opustil, jistě to všechno, což