abychom v těchto zemských věcech nehledali rozkoši, ale chudoby tohoto světa. Poněvadž svět tento, kterýž jest žalář, zdá se tak pěkný, co pak bude o paláci královstvie nebeského! Čtvrté proti piesni pláče, kterúžto každý zpievá, když se urodí. Ale toto dietě, než se narodilo, radovalo se jest a veselilo. Jakož praví svatý Lukáš, že když jest přišla panna Maria pozdravovati Alžběty, matky svatého Jana, a když jeho pozdravila, ihned počalo dietě plesati a radovati se v životě jejiem. I řekla jest Alžběta ku panně Mariji: „I odkud mi to, že matka pána mého přišla ke mně? Neb aj, jak se jest stalo pozdravenie tvé v uší mých, zradovalo se jest dietě v radosti v životě mém!“ Druhé zvěstuje jméno, že Jan, jenž se vykládá milost, a to jméno bylo milé bohu otci, jenž jeho v břiše pokřtil a to jemu jméno dal, jakož sám o sobě skrze Izaiáše praví: „Pán od života volal jest mě, z břicha matky mé zpomenul jest na jméno mé.“ Syn, jenž jeho svým křtitelem zvolil, duchu svatému, jenž jeho mistrem byl, neb on, duch svatý, učil jeho kázati. Jakož praví skrze proroka: „Položil jest pán má usta jako meč ostrý.“ Ó, kterak ostře řezal jest ten meč, když jest řekl Herodovi: „Neslušie tobě míti ženy bratra tvého.“ Opět byl jest milý panně Mariji, kdyžto ona chtěla býti babú, neb ona jeho pěstúnkú byla; když se jest narodil, ona jeho z země zdvihla.