činili za jiné lidi obyčejem zákona, povstali proti tomu někteří židé a reptali sú o to řkúce: Zdali bychom my nemohli spravovati úřadu kněžského tak dobře jako Aaron neboli Mojžieš a posluhovati v chrámě jako i oni? Znamenav to Mojžieš reptánie jejich, vzal dvanádcte prutóv, ale zrostlých z mandlového dřievie, za každé pokolenie jeden prútek, i postavil na oltář. I prosil snažně pána boha, aby nějakým znamením ráčil zjeviti, kto by duostojen byl kněžstvie a posluhovati v chrámě božím. Nazajtřie jde k oltáři, i shleda, že prútek Aaronuov prokvetl a listíčko na něm rozšířené, mezi kterýmžto urostlo ovoce, totiž mandly. A potom seznali, že Aaron měl spravovati řád kněžský v chrámě. Pak duchovně skrze prútek jiného rozuměti nemáme než milostivú pannu Mariji, jenž bez pomoci lidské přinesla nám ovoce tehda, když porodila syna svého, pána našeho Jezukrista, jenž jest pokrm sladký anjelóm svatým i také všem lidem. Poslán také anjel Gabriel ku panně pokornéj, kteráž svú velikú pokorú duostojna byla býti matkú božie a toho mocného boha pokorú svú z výsosti nebeské v hospodu života svého přitáhla. A protož, když již anjel svú řeč a poselství své úplně k ní vymluvil a dokonal a že již panna Maria ke všemu byla přivolila