jmeno. A tak na posměch často zlý bude jmieti dobrého jmeno, jako když černému bělec neb bělka budú řiekati. Že pak Ježíš i Kristus slóve, to jest proto, že jest také pravý člověk a podlé člověčenstvie má plnost od Božstvie pomazánie v plnosti všie milosti; a Kristus slóve pomazaný. A tak o tom jeho plném pomazání die prorok: Pomazal jest tebe Bóh tvój nade všecky, ješto jsú účastni tebe. Neb z plnosti jeho pomazánie béřem všichni, ktož v pravdě, ne na posměch budem účastni jmena jeho, že obřežíc sě ode všeliké přielišnosti, ješto nesluší dobrému křesťanu, budem po něm křesťané slúti, tak jsúc živi, jakož sluší k tomu jmenu. Protož řku: Podlé Božství, v němž záleží všecka spasitedlnost, slóve Ježíš, totiž Spasitel, a podlé člověčstvie, ješto jest v něm tak v plnosti vzalo od Božstvie pomazánie, slóve Kristus. A my nemáme jmena od toho jmena Ježíš, neb nenie v nás nic spasitedlnosti, ale od Krista křesťané slovem; neb v tom pomazánie, ješto jest on v svém člověčství vzal od Božstvie plnost všeliké milosti, béřem i my podlé miery a daru jeho. Ó, sladkosti spolu obého jmena toho, ktož by mohl je, maje dásně uzdravené, pochutnati! Ó, co jest hořkých múk to sladké jmeno mnohým svatým osladilo! Co jest jich skrze sladkost toho jmena poznalo hořkost falešné světské sladkosti, a vzdalují sě od nie! Neb ktož jmena toho pozná sladkost a učije, pozná a učije hořkost a trpkost v tom, ješto mní svět, by sladké bylo. Pro toho jmena sladkost, byvše apoštolé bičováni, jdiechu radostně, že jsú dóstojni nalezeni, aby pro ně také trpěli. Pro to jmeno vzácní světu od světu sě odtrhují, mladí i panny, staří s mlazšiemi, chváléc jmeno Pána svého. A ktož stojí, ten korunu vezme; neb počátku jest koruna slíbena, ale stálosti teprv bude dána.
Tiem jmenem Ježíš byl jest i onen nazván Veliký po Mojžiešovi, ješto v podobenství našeho pravého Spasitele znamenával. A ten byl jest dvoji věc učinil znamenitú: jedno, že přemohl bojem nepřátely lidu Božieho; druhé,
