mohl tomu uvěřiti: Toť tvój Spasitel, tvój vykupitel! Již tě vyprostí, již neumřeš. Tohoť jsú Spasitele žádali otci světí, aby přišel, jakž sem řekl nětco o tom onehda v advent. Proněž die k nám svatý Bernart: Styděti bychom sě mohli, že nejsme tiem tak radostni, že nám přišel již Spasitel, jakož otcové světí srdečnú toho jměli žádost, aby přišel. A co to v nás činí, jen že tělo naše, ješto jest poddáno v porušenie, obtěžuje duši a bydlo zde na zemi odtíská dolóv smysl, ješto jest rozbrojen, mysle mnohé věci. Ale pozdvihnúc sě k svému utěšení, sberúc mysl z mnohého rozbroje, obmysléc potřebu spasenie svého, skrze něž, zbudúc smrti, viec blaženě živi budem, radujme sě. Nemáš jmieti miesta truchlost tu, kdež sě jest narodil Spasitel!
Svatý otec Lev papež ponúká k veselí zlých i dobrých, ale k dobrému veselí, ne k marnému a ovšem pak ne ke zlému. Zlé jest veselé veseliti sě, zlé činiece a neprávě a radost jmieti ve zlých věcech. Marnéť jest veselé a obludné v utěšených věcech tohoto světa radovati sě a v světském štěstí; nebť oklamává. Krása, síla, zdravie skuoroť mine, rúcho zvetší, i což koli, ješto jest libé světskému srdci, všeť zhyne. Ač kto pobude vzácen komu v světských marnostech, mineť i to. Protož marnéť jest veselé pro také věci, jimž nenie trvati, a lépe přielišnost takých věcí obřezati od sebe pro Boží milost a ke cti Bohu dáti tu v obět jeho k své věčné cti, ješto by, ač nechtě, ztratiti to mysl po malém času. I řku, že onen svatý otec neponúká o tomto hodu proto k veselí a k radosti, že jest kto krásný, že jest dobře rúchem odět, že jest vzácen světu, ale ponúká k veselí, že jest sě zlým i dobrým narodil Spasitel, ješto jest a svój lid spasí od jich hřiechóv a že hřiešný pozván jest k milosti, ač chce jíti, hřiechóv ostana, a že sě spravedlivý blíží k koruně vítězstvie, ač dokoná své vítězstvo, neodvrátě sě od Spasitele; neb jen v Spasiteli dojíti jest vítězstva spravedlivému, jako i milosti hřiešnému. Neb jakož die svatý Petr: Nenie na světě ani
