v nebi jiného jmena, skrze něž by spasenie bylo, jediné Ježíš. Bez něho nic by nebyla spravedlnost naše, ale skrze něj má dojíti své chvály. Protož podobně dáno jest jemu to jmeno Ježíš. Bez něho nic by nebyla spravedlnost naše, ale skrzeň má dojíti své chvály. Protož podobně dáno jest jemu to jmeno Ježíš, totiž Spasitel, skrze něhož Bóh Otec v milosti svatého Ducha opravil jest všecky věci v zemi i v nebi. A protož, jakož die svatý Pavel, v tom jmeni pokleklo jest všeliké koleno nebeských věcí, zemských i pekelných. To jmeno dáno jest jemu, ješto jest nade vše jmena, jakož by to nám platno bylo, by byl jen naším stvořitelem, pánem a nebyl nám Spasitelem? Protož v tom jmenu nebeské věci poklekly jsú dóstojnú poctí, vzdávajíc chválu Spasiteli, skrze něhož doplněna jest nebeská slavnost. Zemského člověka koleno mdlobú pokleklo v tom slavném jmenu, když všecken svět žádá spasenie skrze Spasitele. Pokleklo jest koleno i pekelné před tiem jmenem, třesa se před ním; neb v své jest moci skrze něho pomdlelo, ješto jest nazván u pravdě Spasitelem. A proto jest to slavné jmeno dáno jemu, aby v něm plnú moc Božstvie okázalo, v němž záleží spasitedlnost, v němž jest vždy byl věčný Syn Boží, i prvé nežli sě počal v své matky břichu. Protož to jmeno vždy jest jeho bylo podlé Božského jeho přirozenie, a pak jest anjelem prohlášeno, aby lid, ješto bude jeho, měl v něm naději spasenie svého.
Bývalo jest často i bývá ještě, že sě někdy lidská jmena s jich úmysly neb obyčeji neb příhodami sjednávají. A tak onen Ezau vece bratru: Právěť jest dáno jmeno jemu Jakob; aj, toť mě již druhé potlačil! Neb Jakob tolik jest řečeno, jako ten, ješto sě lomozí s někým silně. Tak ona v Čechách prvnie křesťanka Lidmila slula, a lidem i Bohu míla byla. Tak i ještě oné vzdějí Margreta, oné Hedvika, oné Zuzanna, a některé budú z těch šlechetností zachápati, jichž jmena mají. A také někdy jako na posměch bude někto někoho šlechetného jmieti jmeno, a jsa všie věcí protiven onoho šlechetnosti, jehož má
