velikú radost, ješto má býti všemu lidu, a zpievali řkúc: Chvála buď u výsosti Bohu i na zemi pokoj lidem dobré vuole. Čte sě o oněch třech králéch, že uzřevše hvězdu, po níž byli poznali, že sě jest taký král narodil, velikú sě radostí radovali. Radoval sě i onen Simeon, když vzal v chrámu děťátko na svoji ruce a řekl: Již pustíš sluhu svéhu, Hospodine, podlé slova svého v pokoji. Jako by řekl: Již vesele pójdu z tohoto světa, viděv i držav na svú rukú slíbeného světu Spasitele. Na ty zřiece i my sě k radosti rozchutnajme!
A svatý otec Lev papež ponúká nás k radosti všech v svém kázaní o dni tomto řka: Dnes sě jest narodil náš Spasitel, radujme sě! Anižť má býti miesto smutku to, kdež se jest nám narodil život; neb to svaté narozenie zbavilo jest nás strachu smrti a veselé přineslo z slibu věčnosti. Účastnosti té útěchy ijedenť nenie odlúčen, jednoť jest všem veselé obecná příčina; neb Pán náš Kristus, hřiecha a smrti zkázce, jakož jest ižádného od viny nenalezl prosta, tak jest přišel, aby všecky vykúpil. Vesel buď, kto jest svat, neb sě blíží k odplatě vítězstvie svého. Raduj sě, hřiešný, neb jest pozván k milosti. Rozchutnaj sě v útěše i pohan, neb povolán jest k životu. Pak ten svatý otec Lev papež, mluviv v té řeči dlúze o tom, jak jest náš Spasitel nejen samú mocí podstúpil ďábla, ale rovnú pravdú v našem těle, vzem pravé člověčenstvie, ale bez hřiecha v svú Božskú osobu, aby jsa člověk, mohl umřieti a jsa Buoh, mohl smrt přemoci, a ďábel když by smrt bezprávně připravil jemu, an nedlužen smrti, aby správně ty všecky stratil, ktož budú lid jeho, i die potom: Anjelé, když se jest Kristus narodil, chválu zpievají u výsosti Bohu a lidem vuole dobré zvěstují i na zemi pokoj. Neb poznali jsú, že nebeský Jeruzalém má ze všech národóv lidských udělán býti. Z toho, ó, jak má radosten býti člověk, že má s zdejšieho vyjíti poníženie, poněvadž tiem andělé, jsúc u výsosti,
