rozum, že i na těchto duchovních bude svým také pomáhati. Druhé nebezpečenství die svatý Pavel „v lotřiech“. A zdali tělesenstvie naše, svět a ďábel nejsú lotřie? Neb to tré lúpí nás i pokrádá z nejednoho sbožie duchovnieho. O tělesenství die svatý Bernhart: Sami své osidlo nosíme; vždy máme s sebú tajného svého nepřietele: tělo své v hřiechu počaté, v hřieše vzchované. Druhý lotr jest svět. O tom die také svatý Bernhart. Ó, nebezpečný světe, co jest zlosti v tobě a jak málo jest pravé múdrosti; a ač jest v tobě co dobrého, to od tebe núzi trpí a přievadu. V tobě sě zlí křivě pokrývajíc dobrými činie a ukazují, a nejsúce, a vše jest marnost, co jest v tobě. O ďáblu, ješto jest lotr třetie, die svatý Řehoř: Náš starý nepřietel ďábel k kterým hřiechóm najviec pokloněnu vidí čí mysl, v těch jemu osidla léčie, k tomu veda, k tomu srdce podnášeje. A nejeden jako pták vzchvátá k osidlu nevěda, že jest o nebezpečenství duše jeho zpósobeno. Třetie nebezpečenstvie die svatý Pavel, ješto od svých přichází přátel, a v nebezpečenstvie nazývá „z rodu“. A zdali nenie nebezpečnost, když svój potáhne ke zlému, aneb potáhne odvodě od služby Božie? Ale die těm zlým Kristus: Běda vám, ješto nevejdete sami do královstva nebeského a jiným nedáte vjíti! A těm pak dobrým die, ješto by chtěli slúžiti Bohu, od světa sě něco as odtrhnúce: Ktož otce neb mateř viece miluje než mne, nenie mne hoden. To nebezpečenstvie z rodu bývá také i tiemto činem, když kto z svého urozenie hrdost vezme, po světu stane a po tělesné rozkoši mimo pravdu, a leč pravdú leč křivdú potáhne, aby sě vrovnal urozeným podlé světa, tupě jiné a netbaje, co potom bude. Čtvrté nebezpečenstvie pokládá svatý Pavel, a veliké jistě, v křivé bratří, v křivých sestrách. Ó, licoměrné a pokryté neupřiemosti, slovúc bratřie nebo sestry v duchovní postavě a v postavě zákonóv