řečena býti, a jako kněží naši, koledujíc a koláč jako ziskujíc, zpievají v tom podobenství a řkúc: Zajtra vyjdete a Hospodin bude s vámi; neb ten den Božieho narozenie, jakož zajtra slaviti budem, vyšli jsú z té naděje a z toho čakánie, by jměl Spasitel přijíti; ale již přišed, i byl jest s nimi narodiv sě.
Druhé sem řekl nětco o tom pověděti, jak jest Buoh s námi, na svět přišed v člověčenství našem. I řku najprv, že z své veliké milosti ráčil s námi dietětem býti, abychom nejen báli se jeho jako pána všeho světa vzvýšeného v jeho mocné velebnosti, ale bychom jej, dietětem s sebú majíc, milovali také jako děťátko, do něhož jest naděje dobrého všeho, aby skrze to, když jej budem milovati, nám dobře bylo. Onť bez naší milosti muož býti dobře, ale my nemóžem bez jeho milosti býti dobře; aneb jeho nemilujíc, zle by nám bylo. A tak ne pro své, ale pro naše dobré, chtě sě nám míl učiniti, i dietětem Buoh ráčil býti. Neb od přirozenie kde milost jakás k dietkám čistým. Ó, jak jest toho nezapomněl, že stav velebný, stav kniežecí lépe lid zachová sobě milostivú dobrotú nežli své moci ukrutností! Aj, od syna Šalomúnova mnoho lidu odstúpilo, ješto, úfaje v svú moc ukrutnú, řeč mluvil k lidu a neukázal, by chtěl bytedlně býti s lidmi. Ale čte sě o králi Artaxerses, že řekl: Když sem nad mnoho lidem rozličných vlastí kraloval mocně, v tom sem nechtěl své moci výsosti ukázati, bych jim byl těžek, ale tíše s dobrotú kraloval sem nad svými lidmi. A tak i Syn Boží, velebný Buoh, i děťátkem ráčil býti, aby nás k sobě k sobě přitáhl milovániem.
Ráčil také Buoh v našem člověčenství býti s námi jako lékař, aby vyhojil nás z našie nemoci. Die svatý Augustin: Přišel k nám veliký lékař; neb po všem světu všichni leželi, veliké nemoci jsúc poddáni. Die prorok: Všeliká hlava neduživá, všeliké srdce truchlé a kvílí, od nožné paty až do vrchu nenie v něm zdravie. Mnoho
