svět hořký a pracný a převelmě nepokojný. A když jest přěšel jej Syn Boží, přetrpěv pro nás hořkost mnohú, až i ukrutnú smrt najposledy, všel na horu vysokú, když jest vstúpil na nebesa. Aj, velikého utěšenie, že jest Pán všemohúcí ne pro svú potřebu, ale pro naši chtěl trpěti hořkost tohoto světa a jsa pán všie věčnosti nad vešken čas, však chtěl v času jíti a přijieti hořkost a trpkost tohoto světa, a tak vjíti v svú chválu. Ó, jaká jest v tom milost národu lidskému ukázána! Neb i netrpě mohl jest i býti i vjíti, když chtěl, v svú chválu. Ale aby on nebyl trpěl, trpenie naše nebylo by statečno k tomu, aby nám nebeská vrata otevřelo. A také jest svým trpeniem nám dal příklad, abychom pro své dobré, pak naň patřiece, trpěli také. Druhé utěšená věc, že jest veliký zástup mužuov i žen i dětí šel po něm; neb móž z toho každý posilniti sebe v dobré naději, že s pomocí Boží bude moci za Kristem jíti, poněvadž jde za ním tak veliký zástup muží i žen, starých i mladých. Aj, svatý Vít, dietětem jsa, trpěl muky i líbost přemohl nepořádnú tohoto světa a přešel toto hořké moře za Synem Božiem. Svatá Nětiše, mdlá děvečka a mladá ještě, bránila až do smrti panenství svého u vieře křesťanské. Svatá Kateřina jsúc královna bohatá, krásná, vzácná světu, pro vieru a pro čistotu bojovala až do smrti, i ciesaře pojieti nechtiec. Bylo jest i jiných téměř bez počta, ješto jsú snesli práci tohoto světa, jdúc za Kristem, na něž patřiece, muožem také do pomoci Božie naděje jmieti, ač chcem proň ostati některých nepořádných svých líbostí, ješto nás lúčie od něho, jichž obák musíme ostati i najposlé, a to podlé vuole jeho přetrpěti, jemuž on chce, abychom to přetrpěli. Třetie věc utěšená z dnešnieho čtenie, že jest Kristus s té hory, na niž byl všel, vida zástupy pod horú, ješto šly po něm, hnul k nim svým milosrdenstvím, nedal jim zahynúti hladem, nakrmil je, a to divně, z pěti ječných chlebuov a ze dvú rybú, a pak drobtuov ostalo dvanádcte košuov.
Jakž koli stal sě jest tělesně ten div, a však
