nám duchovně znamenává, že Syn Boží i dnes krmí vešken zbor svaté cierkvi duchovným pokrmem svého slova skrze své věrné kazatele z pěti ječných chlebuov a ze dvú rybú, totiž z paterých kněh Mojžiešových. Neb jakož jest ječný chléb tvrd jiesti, takéž kniehy Mojžiešovy tvrdy jsú rozuměti; a tak jsú tvrdy, že i dnes jim židé nerozumějí. Neb jako ječmen pod tvrdú kóží má své jádro, takéž kniehy Mojžiešovy pod hrubým podobenstvím mají duchovný rozum. Protož jsú k ječnému chlebu přirovnány. Dvě pak rybě znamenáváta Proročí kniehy a kniehy zákona Nového. A že přikázaniem Syna Božieho apoštolé zsadili a zřiedili lid a lámajíc ten chléb a ty ryby kladli před lid, to jest skrze to rozuměti, že náměstci svatých apoštolóv mají řiediti křesťanské stavy a dávati jim pokrm slova Božieho z pěti kněh Mojžiešových a z Proročích a z kněh zákona Nového, lámajíc jim a jedněm jedno vykládajíc, druhým druhé. Neb lid obecný nemuož sám sobě toho dobře vyjednati, což nalezne v těch kněhách psáno. Ale když budú dobrých učených poslúchati, ješto oni jako lámajíc chléb a ryby, i zde i onde z těch kněh vezmúc slova i přivedú potřebné naučenie každému podlé stavu jeho: tedy lid z toho bude moci užiti toho pokrmu duchovnieho. A tady to přijde, že drobtuov z těch pěti chlebóv a ze dvú rybú bude nerovně viece, než chleba a ryb. Neb množstvie jest kněh rozličných svatých učedlníkóv z těch pěti kněh Mojžiešových a z Prokoróv a z kněh zákona Nového, ješto světí učenníci, jako lámajíc je podlé Božieho přikázanie, dávali naučenie rozličným lidem, jednomu jedno, druhému druhé, což by hodno bylo kterému stavu, k tomu vždy táhnúc, aby všichni vešli v jeden zbor a v jeden kvas svatého nového Jeruzaléma, každý k věčnému utěšení všem i sobě, což by mohl jmieti z milosti Božie k zaslúžení.
Neb viece než jednu stranu má ten vrchní zbožný Jeruzalém, k němuž vždycháme, věčného pokoje
