s tohoto světa, když smrt zboří tělo, kde bude schována duše k onomu súdu, v túzě li a v hoři jako vězeň, ješto čeká odsúzenie, čili aby byla těžkým ohněm dočištěna, čili v útěše jako milá. Protož abychom sě k tomu neobmeškali připraviti, ten den předpověděl nám proroky svými a i sám mluvil o tom dni súdném a o znameních, ješto mají prvé býti. A řekl o tom mluvě: Nebe i země pomine, ale slova má neminú, totiž: postava tato země mine a běh nebes, ale má slova tak budú, jakož sem řekl, naplněna.
Jižť chci o těch znameniech řéci něco, ješto mají prvé býti, z nichž některá praví dnešnie čtenie, a druhá čtenie svatého Matúše ukazují. A tak die Kristus: Budú znamenie v slunci a v měsieci a v hvězdách a veliké súženie bude na zemi lidem, u velikém jeku bude slití moře. Pak jinde Písmo die, že slunce bude černo jako pytel a měsiec v krev sě obrátí, a hvězdy padati budú na zemi. Jest li tomu v příkladniem podobenství rozuměti, tehdy muožem sluncem stolici duchovnie moci znamenati neb rozuměti a měsiecem světského meče stolici a hvězdami jiné znamenité v kostele. O tom li slunci a o měsieci a o těch li hvězdách mluví Písmo, já nevědě, zdali ty nedadie svého světla, zdali zřiedlní znamenití jako hvězdy vypadati budú od duchovenství k milosti zemské. By tělesně hvězdy na zemi padaly z nebe, neumiem tomu rozuměti, leč by to mienilo Písmo, že, jakož vídáme pořiedku někdy, ješto cos, jako by hvězda upadla, tak poletí; to snad přede dnem súdným bude toho bývati mnoho a nějak hrozně. Pakli to zamračenie slunce a měsiece, když již po všem najposlé přijde Kristus na súd v své slavnosti […]text doplněný editorem, i potuchne slunce proti větší jasnosti jeho, jako když slunce vzejde, proti jeho světlu měsiec potuchne neb sviece, ješto v noci měli světlo. A pakli má jaková znamenie budú v slunci, v měsieci a v hvězdách, k hruoze dne toho, toť sě také neutají.
Ale mnoho prvé lidské tesknosti praví Čtenie, že tiesn
