súdný, jako již jest, k němuž má přijíti v své moci Kristus, aby súdil v spravedlnosti. I každému bliží jest den, v němž má duše z tohoto světa, totiž z hrubého těla vyjíti, nežli kdy byl. Protož hodina jest již aspoň procítiti, ze sna vstáti, a donidž čas máme, něco dobrého učiniti; neb přijdeť to a blížť jest, že nic viece nebudem moci zaslúžiti, ale jen to budem jmieti, což zde jsúc, budem zaslúžili. Nocť jest přešla a den sě přiblíži, vstátiť jest hodina. Noc nevěděnie muož slúti, ješto jest od nás ob velikú stranu minulo. Již nebudem podobné omluvy moci jmieti, nebudem li, poznavše vieru, poznavše pravdu, podobných k tomu činiti skutkóv. Protož vstanúc již odvrzme skutky temnosti! Nepracujme, nevědúc proč! Neb když svatý Petr celú noc pracoval, nic neulovil, a jakž ve dne ukázal sě jemu Kristus, a on v jeho jmenu roztáhl siet, mnoho ulovil. Takéž nejeden pracuje jako v noci pro svět, neznaje světla duchovnieho, darmo pracuje bez užitka. Ale když den bude poznánie duchovnieho ve jmenu Syna Božieho, práce veliký užitek přinese. Vstaňmež ze sna a pracijme ne jako v noci, ale jako ve dne! Odvrzme skutky temnosti, skutky nočnie, abychom bez ohyzdy, ale ctně chodili ve dne, vezmúc oděv světla, odvrhúc obžerstvo, nestydlivost, sváry, závisti i jiné takové činy a úmysly, ješto ti mají to v obyčeji, ješto neznají aneb nechtie znáti Boha, žádostmi tělesnými oslnuvše, a pak sě oblekúc v ctné šlechetnosti, až i v Krista, abychom jeho ctnými obyčeji, v nich přivyknúc, počestni byli! Podobně budem bez strachu a s utěšeniem čakati druhého k súdu příštie Pána našeho Jezu Krista.
Nechciť dnes i toho také minúti, ješto svatý Augustin v jednom kázaní o tomto času adventniem před hodem Božieho narozenie praví: Proto jsú Otci svatí počeli příštie Syna Božieho před hodem jeho narozenie pamatovati, a zvláště pilnějie, než jiné časy, řeči svaté mluviti k lidu a kázati, aby každý věrný opravil sě a polepšil, a tak připravil, aby narozenie Pána Boha svého světil duostojně.
