žádostem umřev, živ jest duchovně, ješto nehlédá, aby měl prospěch tohoto světa, ješto sě neleká protivných věcí, ješto jen vnitřnieho duchovnieho žádá sbožie, ješto nic nečiní nepodobně a toho pyče, což jiní činí nepodobného, ješto želé nehody jiných a vesel jest, jich dobré vida, ješto snažen jest, aby nedal jiným příkladu zlého; a svých bližních suchá srdce rád svlažuje učením Písma svatého. Ale že nenie již snadno takých nalésti, neřku, by jich nebylo, ale ač jsú, v své pokoře kryjí sě hluku tohoto světa; neb jakož na počátce cierkvi svaté, aby sě rozmohla, ukazovali svatí divy a zázraky, ale již mnohá jest příčina toho, aby sě svatí lidé v své pokoře hluku světského pokrývali, protož ty beřme sobě ku příkladu, ješto sešli s tohoto světa, a Buoh ohlásil jich svatost, v níž jsú stáli až do smrti! A tak máme svatého Pavla ku příkladu tu v obrácení k Buohu, tu, že jest své tělo trápil, bráně sě hřiechu, a že jest dobýval šlechetností a hromazdil je. Protož opět sem vzal slova jeho k této řeči, ješto jest řekl: Následovníci moji buďte! Neb nejen v obrácení, ale i v trápení těla, brániec sě hřiechu a hromazdiec šlechetnosti, dán nám jest svatý Pavel ku příkladu.
Trojím činem bránil sě jest, aby nad ním hřiech nepanoval, a toho jest i nám třeba. Najprv sě bránil nepovole k hřiechu, ale vždy sě protivě, ač kdy z přirozenie porušeného podnět hřiechu dotýkal jeho. Neb jakož sám to pravil, když zjevil Bóh jemu veliké věci, aby jej to nevzneslo v hrdost, dán jemu ostnec tělesného pohnutie k hřiechu, aby tiem byl napomenut, že jest bez Božie pomoci křehký člověk, a nebyl hrd pro velikost jiných v sobě daruov Božích. A tak pravieše: Vizi jiný běh jako jiné ustavenie neb jiný zákon v svých tělesných údech, ješto sě protiví zákonu aneb ustavenie Božiemu, ješto jest v mé mysli. Ale tak jest stál mužsky proti tomu, ač ho jest tělo k žádosti které takové potahovalo, že jest tomu nepovolil, ani myslí toho obliboval, jakož to sám die: Ihned sem nepovolil tělu a krvi. Druhým činem bránil
