o takém něčem bez potřeby, nenieť to vítězstvo ovšem plné. A však lépe, čím méně zlého. Ale tuť by vítězstvo chvalné bylo, jakž by co takového k mysli přiběhlo, inhed to odvrci a přemoci a neoblibovati toho, myslí o tom přemietajíc.
Druhé jest, v němž také máme svatého Pavla následovati, že on nejednoho sě jest hřiechu bránil, ale také jest hromazdil šlechetnosti. Mnoho jest měl svatý Pavel a rozličných šlechetností, v nichž by bylo jeho následavati, ale pro ukrácenie jen tří dotknu znamenitějších: to jest milosti veliké jeho k Bohu a hluboké pokory jeho a té jeho šlechetné dobroty, ješto jest měl ke všem chtě prospěšen každému býti. Sám die o té milosti, ješto jest měl k Bohu, jakž koli mohla by v něm i jinak býti okázána: Kto nás odlúčí, bychom Krista nemilovali? Zdali které protivenstvie neb súženie? Jist sem, že ani smrt, ani život, ani výsost, ani hlubokost, ani to, což jest kde, ani což má býti, ani které stvořenie muož nás od jeho milosti odlúčiti. Ale to jest v té řeči svatého Pavla znamenité, že tak mnoho věcí vyjmenovav, ješto nás nemohú od Božie milosti odlúčiti, neřekl: Ani vuole naše. Neb zlá svá vóle, převrácená mnohéť odlúčí od Božie milosti. Die také svatý Augustin k tomu: Žalostné jest do nás, že svatí apoštolé nemohli býti od milovánie Boha hroznými mukami odlúčeni, a nás někdy malá věc odtáhne od něho neb odhruozí.
Znamenati pak muožem velikú pokoru svatého Pavla v rozličných miestech epištol jeho. Neb die: Já sem najmenší z apoštolóv a nejsem duostojen, bych byl nazván apoštolem. Nazývá sě také najmenším ze všech, ktož jsú u vieře, řka: Mně najmenšiemu ze všech svatých dána jest ta milost. Svatými jsú nazváni v ta doba všichni, ktož přijeli křesťanskú vieru. Nazývá sě až i nedochódčetem řka: Najposlé ze všech i mně jako nedochódčeti ukázal sě Kristus. Za nic sě jest také vážil řka: Ač nic nejsem, však jste vy znamenie mého apoštolstvie. Nazýval sě jest
