chce, což muož, v tom, což slušie k Bohu, má chválu; a když nadto chce, než móž, má býti vzdržána; a pakli toho nechce, ješto by mohla, má vzbuzena býti. Neb často spí, mešká, nepomní, k čemu by táhnúti jměla, a snadno zajde jak štěstí, ano sě jí jiné skytú libostné věci. Ale málo jich tu mieru sdrží. Jakož die svatý Bernart: Ač jest kto jedva, ješto by chěl v tom, což k Bohu slušie, co by mohl, zkusiti sebe, a ješto by mohl, mní aneb spraví, by nemohl. Ale ač v tom lidi obelstíme, nedaj, Bože, bychom, tě chtiec obelstiti, sě oklamali! Nepracujem, že nemóžem […]text doplněný editorem, aneb zdá sě nám, bychom nemohli prázdniti přivykše, aneb rozkoší učinili jsme sě […]text doplněný editorem, že nemóžem pracovati. A ten vše vidí, ješto zná tajnost každého srdce. Druhé vuole naše má podlé miery poznánie našeho měřena býti, všemu li chcem, což poznáme, že jest dobré a že muožem, a což bychom věděli, že nenie dobré, abychom nechtěli tomu. O tomť die svatý Jakub: Ktož vie, co jest dobré, a nečiní, hřiech jest jemu. Třetie vuoli svú k vuoli Boží měřiti máme, abychom témuž chtěli, ješto Buoh chce, a chce, abychom my chtěli tomu. I die svatý Bernart k svým mníškóm, a i my tomu rozumějme, v čem nás dotýče: To, což nám jest jisto, že Bóh chce tomu, ký by to čert byl a ne mnich, by tomu nechtěl? Ale v tom nejsme bezpečni, ješto nevieme, chce li Bóh tomu nebo nechce, a najviec, když nejsme pílni, bychom poznali vuoli Boží, chtiec svú vuoli jmieti pod omluvú, že nevieme, co by Buoh chtěl, dobrý stráže vuoli našie, poslušnu býti starosty svého.
Třetie znamenajme, jaková má býti vuole naše! A to svatý Pavel ukazuje řka: Zkuste, k čemu jest vuole Božie dobrá, a ješto sě líbí dobře, a svrchovaná! Die pak k tomu svatý Bernart: Vuole Boží jest dobrá v obrácení našem, a dobře sě líbí, když budem v dobrém prospievati, a když bychom došli svrchovánie, tehdy by byla vuole Božie v nás svrchovaná. Dobrá vuole bude v nás Božie, že ji za dobré od nás přijme, když obrátiec sě
