učiniti, chce li ona, na jejím pravém zisku a na jejiem pravém vrkoči přiséci, ač má jej, že jest jejie vóle nikdá k tomu nebyla. Rychtář ji má toho věna mocna učiniti a nechce li ona bez toho býti, musie jí všechno navrátiti, což jie jest z toho zbožie přišlo. A ten rychtář také, ktož jí jest pravdu učinil, jmá také tomu pravdu učiniti, ač jest ten muž živ, tehdy jemu má povoliti dospělé té škody, což jí se jest stalo, pakli jest umřel, děti to mají učiniti ot toho sbožie, kteréž jsú dělily, ale nic od té paní sbožie, ač sbožie tu jest, buď dědina nebo nábytek nebo jiné sbožie kromě manstvie. Pakli tu nenie sbožie, tehdy sú děti prázdny. Než ještě li jest, že by její muž umřel, až bude li ona svého věna svú dobrú volí pro svého hospodáře, to ještě nenie pomocno nikterakž, nemóž ona svého ustaviti, nežli jednú věcí. Ta jest, že ona muož své věno vzdáti sama svú rukú v toho ruku, jemuž jest dala těmito slovy: Já se odpoviedám svého věna a dávám tobě to jisté sbožie, aby tvé bylo, ale ne mé, a má toho člověka jmenovati jménem, komuž je dává, leč buď muž, leč buď žena. A také to jmá jmenovati, potom má přiséci na svých prstech, že toho zbožie viece nechce opakovati ani dobývati, tak to stane jisto mocno a nic jinak.

Do života dané sbožie nemuož pánem žádný rušiti, aniž ty děti, s nimiž jie to dáno. Pakli jest muž umřel, však ona to jmá s právem, nebo stratí li její muž své sbožie pro které zlé účinky, nemohú jí s právem nic učiniti ani vzieti.

Jestliže který člověk chce svému přieteli odkázati po své smrti, chce li jemu to ujistiti, má jemu listy na to dáti, to jest hamfešt s pečetí některého světského kniežete nebo některého kláštera nebo města nebo městských pánóv pečetí nebo poprávcovú pečetí a nebo on má před svého pána jíti a tiem má osvědčiti a jinými, ktož při tom budú. Pakli jemu to chce velmi jisto učiniti, tehdy jemu ustav