[215v]číslo strany rukopisua jiného nic a toho sobě kúpí, zač kto chce, neb chce li za peniez, tehdy ho ukrojie. A toho berana pečeného druhdy jednoho bude tři dni prodávati. Také sem ho sobě jednú kúpil za aspru, tak jest byl nechutný, že sem ho jiesti nemohl.

Opět sú kuchyně jiné, v kterýžto jediné beranie maso vařie a rýži k polévce, kteráž jest na tom mase, a třetí krmí hrách bobový. Jiné, ješto toliko v nich kuchyně ryby smažie, a v jiných pak samy kaše rýžové a jiné a všecko kořeněné. A tak jiné kuchyně jsú mnohé.

Pak kuchyňky[32]nelze vyloučit čtení „kuchynky“ opět mají jiné, kterúžto vezma na hlavu, Arap jde po městě leckudy a zvláště do hostinských domuov, a volá hlasem velikým, že má čisté pečité v nie, kto by chtěl kúpiti, že čisté a dobré jest. A jiný jda volá, nesa kuchyni na hlavě, že má dobré skopové šišky, a tak rozličných těch kuchyněk a v nich krmí rozličných a nám neobyčejných a k tomu velmi prostných jest mnoho toho, ješto by bylo dlúho o tom rozprávěti.

Ovotce pak tak podobně prodávají jako i krmě. Jde po městě a krám nese na hlavě, chce li kto pomoranče kúpiti, že má čisté. Jiný jda, opět volá, že má daktyle prodati, a tak s rozličným ovotcem chodiece, volají všady po městě, a všecko mužie. Žena žádná neprodává, jako obyčej mají prodávati v jiných zemiech a seděti bude žena nad krámem, tam toho nenie.

Arapi, totiž pohané múřené, jsú lidé dosti tvární v mraviech, zvláště kteříž jsú nábožní a rozumóv požívají. V jiedle, v pití sú velmi skrovní, než rozkoš jich najvětšie jest v pěkném chození a v drahém rúše,