[186v]číslo strany rukopisua měj, jakú chceš. Do toho domu jest každému svoboda jeti neb jíti, židu, křesťanu, pohanu, zlému i dobrému. V tom domě jsú prevétové velmi přípravní a před nimi jest čistě mramorem a alabastrem velmi hladkým štukverkem vydlaženo a na to dlaženie teče voda trubami, jedna zhora, druhá doluov, a na ten prevét nemóž než bosýma nohama jíti pro tu vodu, kteráž po tom dlažení teče. A u každé stolice jest trúba a tú trubú teče voda čistá do kamene a tu[3]lze číst též jako „tú“ sobě umývají ruce, nohy i jiné potřeby, neb oni ten obyčej mají. A takových prevétóv jest několik v tom domu.
Do toho domu jsú vrata nebo brána, velmi jsú čistě okrášlené a dělána jest z kamenie z neobyčejného a velmi čistého rozličných barev, že se ty veřeje divně blýskají, že já o nich neumiem pověděti. A nad branú jest kámen zavěšený, móž býti na tři prsty ztlúští, a ten kámen jest od některého silného muže prostřelený střelú ciesařskú, kterážto střela v tom kameni jest. Na pamět toho jest to zavěšeno, že jest ciesař kázal ten dóm ustavěti, jakož znamenie divná a rozličná všady, kdež jest co ciesař který ustavěl, [187r]číslo strany rukopisuviděl sem. Ještě viece bylo by co psáti o tom domu, pro pospěch zanechám psáti.
A odtud jsme jeli do jednoho města, kteréž slove Angarie, v kteréžto jest mnoho těch řemeslníkóv, ješto šamlaty dělají. A do tohoto města z Bursy jest 12te dní cesty. Okolo toho města již jsú púště veliké bez lesuov a hor málo, než roveň čistá. Angarie jest město veliké a leží jako Žatec. A to město jest ostatnie ciesaře tureckého a také země turecké dále nenie.
A odtud jsme jeli do země adzamské přes púště dlúhé. Země tak jest biedná ta a nuzná, ješto v nie nenie chleba ani dřévie, než miesto dřev kravie lajna sušie a u toho vohně sobě vařie a chleby pekú. Také chleba jiného málo mají než ječný, i ten jest černý jako uhlé. Neb sem se ptal, proč tak černý chléb mají, pravili mi, že se hned tak černý ječmen rodí v zemi jich. Mlýnóv také v té zemi nemají, neb vody maličko v zemi jich jest, protož ten ječmen v žernoviech melí. Také té mouky obyčeje pytlevati nemají, než tak s plevami rozdělajíc vodú, z toho pekáčky teničké dělají a ty
