nemáš?“ Tedy on vece: „Pán Buoh móž více nežli zlato ani stříbro, móž mně dáti, což já žádám.“ Avšak ona, neměvši na tom dosti, jala se dotud lahodnú řečí lísati a okolo něho choditi, až jí i pověděl a řka: „Tento prsten takú moc má, že ktožkoli jej na prstu nosí, bude všem lidem míl, a cožkoli od nich prositi bude, ve všem bude uslyšán.“ Tedy ona vece: „Milý, vždy býváš s lidmi na hodech a u velikém veselí; strach jest, by jeho neztratil. Protož daj mi ten prsten, ať já jeho věrně chovám.“ Tehdy k její lahodné řeči ten jistý prsten dal. Brzo pak potom milost lidskú sobě ztratil. Vida, že se ztravy nedostává, požáda od své milé prstene toho, jenž jí dal k věrné ruce chovati. Tedy ona vece: „Hotovať sem.“ Všedši do komory, truhlu svú odevřevši, křikla velikým hlasem a řkúci: „Běda mně! Toť zloději, vylomivše truhlu, tvój prsten vyňali.“ A tak skrze to všecky ty tři dary ztratil.
Najmilejší! Tento césař jest Pán náš Ježíš Kristus. Žena jeho jest cierkev svatá. Tří synové sú tří stavové v světě. Skrze prvého znamenávají se bohatí a mocní, jimžto Pán Buoh dal tento svět k jich vóli. Skrze druhého syna znamenávají se mudrci tohoto světa, jenž skrze svú múdrost světskú dobývají sobě velikého zboží i panství a jakož z ničehéhož nahoru vstávají. O nichž David dí: „I z lajna zdvíháš chudého, aby jej posadil s knížaty lidu svého.“ Skrze třetího znamenává se každý dobrý křesťan, jemuž Pán Buoh dal tři dárky: totiž prsten víry; záponu naděje, své milosti; sukno, svú lásku. Protož ktožkoli prsten víry nositi bude, milost božskú obdrží, a cožkoli bude prositi, ve všem bude uslyšán. Jakož sám Kristus praví: „Za všecko, cožkoli modlíce se prositi budete, věřte, nebo vezmete a příde vám v ruce.“ Také záponu, totižto naději, v svém srdci nositi bude; což pomyslí podobného, toto vše bude mieti. Také sukno lásky ktož bude mieti, tu ihned bude beze vší příkazy, kdež žádá. Neb sama milost zdvíhá naši žádost k nebeské odplatě. Ale mnozí sú, jenž ten prsten, totižto svú víru, kterúž by měli mieti k Bohu, dávají své milé, když sú věrnější takým bláznicem nežli milému Bohu, a podlé toho větčí naději pokládají nežli v Bohu, proto, neb je více miluje nežli samého Boha. A tak netoliko prsten,
