křest přijal a Eustachius řečen jest.
To učiniv, všecko opustil jest a žebrat šli a děti s sebú nesli. A k přívozu u některaké vody přišli. A když přišli, přívozník od nich za přívoz záplatě chtěl, a on čím by zaplatil, neměl. Přívozník řekl: „Zaplatiž mi, zajistéť dím.“ A on počal jeho prositi, aby jemu pro Buoh odpustil. Ale přívozník jemu odpustiti neměl. Tedy Eustachius řekl: „Aj, dvě děťátce moje, z těch jedno sobě vezmi.“ Přívozník řekl: „Ižádného dítěte vzéti nechci, ale ženy mi zde necháš, kteráž dosti pěkna jest.“ Eustachius, ač nerad, ženy tu nechal a děti s sebú, jedno pod paží, druhé na pleci vzel a tak smuten odšel.
A opět k veliké vodě přišel, přes kterúž jíti měl, a pro hlubokost vody jednoho dítěte tu na břehu nechal a druhé přes vodu na druhú stranu nesl. A když se navrátil, aby druhé přenesl, ale když v prostřed vody byl, lev přišed, to dítě vzel, dříve nežli jest k němu přijíti mohl. A on velmě smuten sa, k druhému dítěti šel. Ale dříve nežli k němu přišel, nedvěd je polapiv, do lesa běžel. Rytíř velmi plakal a řekl: „Běda mně! V neščastný den, kterýž sem se narodil! Svú ženu a dva mládence ztratil sem.“
Vstal pláče a smuten sa a šel cestú tři dni, až do některakého království přišel, kteréhožto král ustavičnú válku proti jinému králi mějíše. Uzřev král Eustachia statečného rytíře, s ním smluvil, aby s nim ostal. A on boje strojíše a ke všemu jest hotov byl, tak že statečnost jeho všudy se rozmáhala. Král jeho statečnost uzřev, hajtmanem neb mistrem jej nade vším zástupem učinil a on se ve všech věcech dosti opatrně měl. Přihodilo se, že jednú do jednoho města jel se svým zástupem, v kterémžto odpočinúti měl.
Aj, některaká žena z krajin dalekých v tem městě v jednom domu odpočíváše a po ní dva mládence náhodú přišla a v témž domě hospodú byla a ižádný jeden druhého neznal jest. Když sú spolu u veselí tato dva mládence seděla mezi sebú, o mnohých věcech mluvila, tak že jeden druhého, odkud by byl, tázal. A on odpověděl: „Z daleké země, jakož mi se zdá, sem. Malý sem byl, když sem do této země všel. A všakť tobě jedno povím, že otec mój byl jest rytířem, kterýž lodí najel, na kteréž on i mátě má s bratrem mým byli sme. Ale tak jest chudý byl, že máteř mú od přívozu dal v základě, neb neměl, čím by zaplatil. Protož otec mój mě a bratra mého s sebú vzel. A když k jedné vodě přišel, mne na břehu nechal, aby bratra mého mlazšího přenesl.
