uživáme. A to sou ty nejbližší příčiny, skrze něž se to puosobí, jichž my se nikoli uvarovati, rovně jako bez nich živi býti, nemuožeme. Že pak těchto let povětří a ty jiné věci k životu pohodlné nakažené sou a nad to ještě větší zkázy při nich budoucně očekává se, o tom všickni předešlí hvězdaři, jenž přede třidcíti léty až do léta páně 66. pranostiky o budúcích věcech vydali, jednostejné svědomí dávaji, ano i samo zkušení to nám dosti zřetedlně ukazuje, kterak tohoto minulého léta na mnohých místech netoliko povětří, ale také i vody se zkazily, zvláště Dyje, řeka znamenitá pod Znojmem, jenž všecka zelena a tak hustá byla, že jí nemnoho lidé mohli potřebovati, a v ní množství čistých podouství i jiných všelijakých ryb zemřelo. Tolikéž o všelijakém ovotci souditi máme, poněvadž řídko které právě zdravé aneb čerstvé se nachází, a žádné lonské ovotce trvati nechtělo. O jiných ourodách zemských, ano také i o vinu, jenž barvy nedrží, neumím co lepšího napsati, poněvadž v tomto podezřelem čase, uživajíce k svému zrostu zlého povětří, jsou pošly a rostly, bez pochyby, že toho zlého nětco učastny býti musejí, jakož sám Avicena toho potvrzuje, O nakažení vod a povětří, kdo chce více věděti, čti sobě Hipokrata v jeho knihách O povětří a vodě, Galena v prvních knihách O rozdílu zimnic, Avenzoar v třetích kněhách Theysir v kapitole druhé etc.cizojazyčný text

Ale mohl by někdo říci, poněvadž povětří jest tak jedovaté a skrze ně jiné věci nakažené, i kterak tehdy všickni napořád, nakazíce se jim, nemrou? I má každý věděti, že to jedovaté povětří není vlastně jed, ale teprvá přirození jedu na se přijíma, když skrz ně vlhkosti v těle (o nichž svrchu povědíno) porušení a zkázu berou. O tom Marsilius Ficinus latinskými slovy takto vypisuje: Notandum ut recte capias, cum dico venenosum hunccizojazyčný text