hřiechóm otpuštěnie. Toť je ten den slovutný, nade všecky jiné hody svrchovaný, všěch slavných hodóv počátek.“ O němžto svatý Řehoř v svéj svatéj cierkvi zpievati ustavil a řka: „Dnes jest hospodin vezřěl na svého lidu strast a vykúpenie poslal. Dnes smrt, jenžto bieše Eva všemu světu vnesla, Maria zahnala, dnes bóh člověčstvie přijal, to, jímžto byl, toho neproměnil, jímžto nebyl, to znova vzal. A protož tak spasitelný počátek našeho vykúpenie nábožně a vesele pamatujíce, všickni rcěmy: Chvála tobě, hospodine.“

Tak jie anjel řekl: „Zdráva milosti plná.“ Tu praví svatý Jeroným: „A tak jiej dobřě řekl anjel milosti plná, neb plností tvéj svatéj milosti ščedrú rosú Ducha svatého skropen jest všeho světa národ, neb kakž kolivěk v svatých otcích i prorociech milost bohem daná byla a bydlila, však ne tak svrchovaně jako v tobě, dievko milosti plná. Neb jim milost dána jest v rozličných rozděleních, ale v tě vlita jest plně spolu všecka nebeská milost.“ Tu také praví mistr Veliký Albert […]text doplněný editorem

[…]text doplněný editoremi penieze měniechu a řka: „Duom mój duom modlitebný bude nazván. A vy ste z něho učinili jeskyni lotrovú.“ Divná božie moc, niktož jemu tehdy otmluviti nesměl, nebo, jakž praví svatý Jeroným, z jeho svaté tváři tak divný blesk pocházieše, ež ktož mu v tvář vzezřieše, inhed sě v tom vidění užasnieše. Ten den vešken svaté neděle v chrámě mnoho divóv učinil, nemocné uzdravil, běsy vyhnal, budúcie věci přědpoviedal.

Když sě v Jeruzalemě toho dne tak opozdi, ižádný ho ani jeho apoštolóv k stolu nepozva, neb tak bieše zápověd od starost i od židovských kněží, aby mu i krópě vody nepodali. Proněžto sě toho večera musil do Betanie vrátiti a tu sě u Lazařě a u Mařie Magdalény a u Marty pokrmiti a tu přěse vši noc z apostoly ostati.