A chtě jeho poslušenstvie tady zkusiti. A někdy jemu kázáše, vodu vážiece z studnicě cělý den, i rozlévati po zemi a spletené košíky rozplétati a opět zasě splétati anebo rúcho sšité rozšívati a opět sšíti. A tak mnoho jiného, což jemu svatý Antoní přikázal činiti, v ničemž nebyl neposlušen, ani v tom, ješto nenie k smyslu podobno, kdy byl protiven, ale to vše míle a snažně plnil tak, jakž u malé chvíli jako který otec svatý svrchovaný život vedieše. Jehož příkladem svatý Antonius počě učiti a řka: Ktož chce v skuořě svrchován býti, ten aby sě sám tresktal a má opustiti vuoli vlastní, a ta vuole, ač by byla i spravedlná, ale podlé našeho spasitele přikázanie v svatém Čtení pověděné držěti, aby sě odpověděl každý sám sebe a odřekl sě také vuole vlastnie. A opět jest náš spasitel pověděl ve Čtení a řka: Nepřišel sem na tento svět, abych mu vuoli činil, ale toho, jenž mě jest poslal. Zajisté vuole Jezukristova, našeho spasitele, nebyla protivna bohu otci proti jeho vuoli, ale plnú vuoli otcovu plnieše, aby nebyl neposlušný viděn, když by vuoli svú činil, jenž o poslušenství učieše a jie přišel na svět plniti. Ó, čímž my viece, neposlušní, vlastní vuoli činiece! A protož svatý Pavel nám jest na příklad, jenž svým poslušenstvím a sprostenstvím jest tak v dobrých skutciech prospěl, že viec i věčšie divy činil než svatý Antoní.
A když jednoho času množstvie neduživých ze všie vlasti chtiec, aby jě uzdravil, sběže sě k svatému Pavlu, a ubáv sě svatý Antoní, aby sě nerozpačil pro množstvie lida, v najdalší púšť jemu jíti káza, k ňemuž by nemohl snadně, ač by kto chtěl, přijíti, aby sám svatý
