duši viděl svatý Antoní, když bieše z těla vystúpila, jakož jest o jeho životě psáno, do nebes nesúce. Neb svatý Amon jest porozen z bohatého otcě a z mateře. A když bieše již vzrostl, připudichu jej, že musil svatbu mieti. A když sě nemože otci a mateři odmluviti, i pojě pannu. A všed s ní na pokoj, když sě biechu ztajili všickni, i počě k dievcě mluviti a k tomu jie radě, aby čistotu držala a pannenstva chovala. A pravě jí svatého Pavla slova a řka: Ktož své tělo poškvrní, ten vejde u věčnú poškvrnu, točíš na zatracenie. Ale ktož čistotu zachová, ten má naději k věčnému utěšení. A protož jest náma oběma lépe v čistotě ostati a děvojstvo schovati, nežli jeden druhého děvojstvo poškvrniti. Tehdy dievka jeho uposlúcha a zachova poklad svého panenstva. A když mnoho časuov přěbývášta v duchovenství viece nežli v tělesenství a nižádným hřiechem nejsúc poškvrňena, a po smrti otcově a mateřině on vstav i jide na púšť. A jeho panna, tu vdovú jsúci, v krátké chvíli množstvie dievek shromazdi a on množstvie mnichuov rozplodi.
A když tajně přěbýváše na púšti, jednú přivedechu k ňemu jednoho mladcě, jehož vzteklý pes bieše ukúsl a on také bieše sě vztekl. A tu jej vediechu v uokovách a řetězy svázavše. A s ním jeho otec a mátě, prosiece zaň. Tu jim odpovědě svatý Amon a řka: Nejsem té moci, jehož vy prosíte! Ale toť vám pravi, žeť jest u vašie moci jeho zdravie. Ale vraťte chudé vdovici její volek, ješto ste jej ukradli, a inhed bude váš syn zdráv. Tu oni lečechu sě, že to, což biechu tajně učinili, to svatému otci zěveno bylo, a proto sě také utěšichu,
