hřiešným, buď práv, neb křív. A proto ti lidé, jenž v těch vlastech přěbývají, jinak nepřísahají, než: Tak mi svatý Simeon pomáhaj.
Jeden zběh z Antiochie tak řečeného města, Jonatas jmenovaný, a mnoho zlého činieše. A když jej mnozí honiechu, aniž sě mějieše kde ukryti, jednoho dne, když jej velmi honiechu, a on utek sě v klášter a objem slúp svatého Simeona i počě velicě plakati srdečně. Simeon jemu vecě: Kto si aneb odkud si, člověče, a pročs sěm všel? On odpovědě: Já sem Jonatas zběh, jenž sem mnoho zlého učinil, a přišel sem, milosti prosě. Tu svatý Simeon vecě: Hotovoť jest královstvie nebeské, jedno chceš li své zlosti ostati a nikdy sě k nie nenavracovati. A mne, hřiešného, v tom nepokúšěti. A v tu dobu, když tu řěč svatý Simeon mluvieše, i přijide poprávcě z Antiochie i vecě: Vydaj nám Janatu, vraha a zlodějě našeho, ať sě vše město vzhuoru nezdvihne. Neb sú tak byli hotoví ku popravě jako zlá zvěř k sleptání. Svatý Simeon vecě: Synáčkové, jáť sem jeho sěm nepřivedl. Ale ktožť ho jest sěm přivedl, tenť je nad námi. Neboť takým pomáhá a takých jest královstvie nebeské. Ale vy, vědúc, popadnětež jej, můžete li, ale jáť nemohu, neboť sě toho bojím, ktožť ho je sěm poslal ke mně. To uslyšěvše ti jistí i vyjidechu s velikým strachem. A přišedše i pověděchu to všecko v Antiochí v tom městě. A on za sedm dní držě sě a objem ten slúp i vecě svatému Simeonu:
