[S4r]číslo strany rukopisua přemožena. Duše v Krista ufající[1924]ufající: vffagijcý neumře, aniž zahyne, ale po vyjití z tohoto těla upřímě k Kristu se beře, jakož ten lotr na kříži při poslední hodině slyšel (Lukáš ‹začátek komentované pasáže23.›konec komentované pasáže[1925]23.: XXIII): „Dnes budeš se mnou[1926]mnou: ſemnau v ráji.“ Duše neusneť s tělem, ale bude od těla oddělena živa jsouc[1927]jsouc: gſautz v radosti až do vzkříšení těla dne soudneho i se všemi vyvolenými Božími, mezi nimiž mnozí nalezeni budou, s kterýmiž jsme na tomto světě v dobrém tovaryství byli. Protož smrt pobožných lidí Písmo svaté jmenuje sen.
Poněvádž též toto křehké smrtedlné a smrduté tělo naše v den poslední zbuzeno bude, rovně jako člověk[1928]člověk: Cžlowěk ze sna probuzen jsa, hned přemohše smrt o[S4v]číslo strany rukopisukáže se neporušitedlným, oslaveným, pěkným, stálým, nesmrtedlným, zdravým, čistým, celým a duchovním (‹začátek komentované pasáže1.›konec komentované pasáže[1929]1.: I Korintuom[1930]Korintuom: Korinthuom ‹začátek komentované pasáže15.›konec komentované pasáže[1931]15.: XV). Protož král David praví v žalmu[1932]v žalmu: Zialmu ‹začátek komentované pasáže115.›konec komentované pasáže[1933]115.: CXV: „Předrahá před oblíčejem Páně smrt svatých jeho. ‹začátek komentované pasážeNebylať by›konec komentované pasáže[1934]Nebylať by: Nebylaťɓy pak předrahá, ‹začátek komentované pasážejestli by›konec komentované pasáže[1935]jestli by: geſtliɓy tělo, jenž jest[1936]jest: gṫ druhá stránka člověka[1937]člověka: Cžlowěka z mrtvých nevstala. A opět žalm[1938]žalm: Zialm ‹začátek komentované pasáže71.›konec komentované pasáže[1939]71.: LXXI: „Drahá bude krev jejich před očima jeho.“ Teď mluví o křesťanech, o jichžto krev Buoh péči má.
Toto sobě na mysli své, bratře milý, rozvaž a nedaj se svésti těm, jenž podlé světa praví, že člověk[1940]člověk: Cžlowěk, umrouc[1941]umrouc: vmrautz s tělem, i s duší umře. Ba bloudíť, nebo tělo není tak opovržené před Bohem, ale týmž vším obyčejem, [S5r]číslo strany rukopisujakž teď přebývá v nemoci a trápí se, obnovené, oslavené i s duší živo bude na věky. Což pak máme tělo ztratiti a toho zase nedosáhnúti? ‹začátek komentované pasážeTehdy by›konec komentované pasáže[1942]Tehdy by: Tehdyby smrt hrozná a strašlivá a nepředrahá svatých býti musila.
Protož sobě tyto věci pilně rozvaž a pamatuj nepochybujíc[1943]nepochybujíc: nepochybugjtz, kterak Kristus do třetího dne (podlé těla) v hrobě ležel a třetí den vstal z mrtvých v nový a věčný život[1944]život: Ziwot a již neumře navěky. Tak také všecka těla v Kristu spící, totiž v Krista věřící, odpočívají v hrobích toliko na čas v jisté naději veselého vzkříšení a musejí zase vstáti v nový a v věčný život v den soudný tu, kdež žádné smrti ani hříchu víc[1945]víc: wijtz nebude, ale toliko všec[S5v]číslo strany rukopisuka
