[S2v]číslo strany rukopisučinící i spomoci jeho žádající k sobě přijal a s nimi milostivě naložil (Lukáš ‹začátek komentované pasáže7.›konec komentované pasáže[1903]7.: VII, ‹začátek komentované pasáže23.›konec komentované pasáže[1904]23.: XXIII, ‹začátek komentované pasáže19.›konec komentované pasáže[1905]19.: XIX a ‹začátek komentované pasáže18.›konec komentované pasáže[1906]18.: XVIII). Najdeš Mariji Magdalénskou, najdeš lotra ukřižovaného, najdeš zjevného hříšníka, najdeš Zacheá a jiné, kterýmž jest milost svou svatou dáti ráčil. Nebo nakrátce Kristus není nic[1907]nic: nitz jiného nežli sama pouhá milost, milosrdenství, spomoc[1908]spomoc: Spomotz, potěšení, radost a spasení těm všem, kteříž těchto věcí od něho očekávají a naději svou v něm skládají. Buoh všecky tyto věci pro Krista zaslíbil, jenž jest pravda a klamati nemuože, protož nás nikdá neoklamá ani opustí.
Zajisté k tomu času na smrtedlné posteli příjdeť také na mysl, [S3r]číslo strany rukopisuco jsi kdy bližnímu svému zlého učinil. Jako jestliže jsi jemu čest[1909]čest: Cžeſt a dobrou pověst odjímal, tu učiň, jako Kristus na kříži učinil: pros z celého srdce za nepřátely své, jenž jsou tobě zle učinili anebo[1910]anebo: a nebo tobě tvé vzali, spusť všecko s mysli své.
Přijal-lis[1911]Přijal-lis: Přiyallis ty jaké cizí zboží neb věci, muožeš-li[1912]muožeš-li: muožeſſli, vrať zase aneb[1913]aneb: a neb rozkaž, aby navráceno bylo. Netaj nic[1914]nic: nitz toho, ale vyznaj, nechť jest tobě toho žel. Pokudž pak nic[1915]nic: nitz vrátiti nemůžeš, odpusť těm, jenž jsou tobě něco tvého vzali.
Dosti bude, když ty jiným odpustíš, jenž jsou věcem tvým neb tobě křivdu učinili a pověst tvou zhyzdili. Protož, jestli jim dobrým oumyslem odpustíš, není potřebí, aby se oč staral. Buď dobré mysli, aniž po[S3v]číslo strany rukopisuchybuj, aby tobě křivdu od jiného učiněnou Buoh neodpustil. Není možné, aby Buoh tomu neodpustil, kdož jinému vinu[1916]vinu: winnu promine. Nebť jest sám té odměně učil řka (Matouš[1917](Matouš: Mathauſs ‹začátek komentované pasáže6.›konec komentované pasáže[1918]6.: VI): „Odpustíte-li[1919]Odpustíte-li: Odpuſtijteli lidem poblouzení jejich, odpustíť i vám Otec[1920]Otec: Otetz váš nebeský.“ Toť jest slovo Boží, jenž zuostane a musí prvé nebe i země zahynouti, nežli slova Boží pominouti.
Když smrt člověka[1921]člověka: Cžlowěka straší.
Pomni, byť tu Kristus sám přítomen nebyl, ‹začátek komentované pasážetehdyť by›konec komentované pasáže[1922]tehdyť by: tehdyťɓy smrt, uzkost a trápení nesnesitedlné bylo, ‹začátek komentované pasážetuť by›konec komentované pasáže[1923]tuť by: tuťɓy bylo peklo. Ale skrze Krista jest již smrt zahlazena
