pak tak mnoho bylo jako kruopějí v moři a hvězd na nebi. Buoh také nechce více od člověka žádati, než takového toliko vyznání a takové víry, nebo kde taková víra a doufání v Boha jest, tu jest Buoh sám, tu jest milost, tu jest Duch svatý.
A teče z milosti Boží skrz víru víru pravá láska, želení a lítost nad hříchy a člověk věřící nemuož na hříchy laskav býti, nebo láska žene a pracuje k vuoli Boží, jehožto milosti a milování ona žádá. Protož prosí člověk věřící za milost a odpuštění hříchuov s srdečným želením a věří, že jemu Buoh skrze Krista odpustí. Takž zastává ho Kristus Pán a nabývá jeho milosti a dává jemu pro víru milost, kteréž nám na Kříži dobyl, to jest nebeského království a odpuštění hříchuom a připravuje nás k dobrým skutkuom. I bude věřící znamenán Duchem svatým a budou potom od něho všecky dobré skutky pocházeti, nebo jsou ovoce víry. A poněvádž tobě Bůh Krista darmo dává, kterakž pak tobě dobrých skutkuov nemá s nim darmo dáti? Všecko jsou darové Boží.
A protož bloudí ti, kteříž samým skutkuom našim nebeské království a spasení našemu vlastnímu zasluhování připisují takto pravíc: „Ačkoli tak jest, že Kristus Pán skutky svými nás na kříži vykoupil a dosti za naše hříchy učinil, však proto nám náleží také něco k tomu našeho přičiniti.“ Takoví učitele učitele nemají žádné stránky ani naděje v Kristově milosti, ani skutcích jeho, aniž jim také jich vlastní skutkové postačí. Protož se varuoj každý křesťan před jich učením, nebť jistě od Boha vedou k věčnému zatracení.
Ten toť jest pak pravdomluvný a pravý křesťanský učitel, kterýž toliko naše spasení, utrpění a smrti Kristový milosti a milosrdenství Božskému skrze víru přičítá a přivlastňuje vzdávajíc Bohu Otci čest a chválu za dary v synu jeho a synu též díky vzdává za milost, milosrdenství a za naše spasení, kterež on nám při Otci svém nebeském bez našich skutkův a zasloužení smrtí svou dobyl