(Lukáš v ‹začátek komentované pasáže15.›konec komentované pasáže kapitole), kterýž otce svého milosti dosáhl, toliko skrze prosbu a pravé poznání hříchův a nešlechetností svých, když jest řekl: „Otče, zhřešil jsem proti nebi a proti tobě a již nejsem hoden slouti synem tvým, ale však učiň mne jako jednoho z nájemníkuo tvých.“ I řekl otec služebníkuom svým: „Rychle přineste roucho první a oblecte jej a dajte prsten na ruku jeho a obuv na nohy jeho a přiveďte tele tučné a zabijte a budeme jísti a hodovati, neb tento syn můj byl umřel a obžil jest, zahynul a nalezen jest.“
Též také předkládá nám Pán Kristus onoho zjevného hříšníka (Lukáš v ‹začátek komentované pasáže18.›konec komentované pasáže kapitole), kterýž jest od Boha spravedliv učiněn a šel z chrámu do domu svého, protože se udeřil v své prsi řkouci: „Bože, buď milostiv mně hříšnému.“ Zákoník pak, aneb, dím, licomerník, se všemi svými skutky, kterými se chlubil, není spravedliv učiněn. Neb zavírá Kristus Pán to podobenství těmito slovy: „Kdož se povyšuje, bude ponížen. A kdož se ponižuje, bude povýšen.“
Protož věř svobodně, že Pán Kristus za tvé hříchy dosti učinil. Pakli nic ‹začátek komentované pasážebylo by›konec komentované pasáže tobě dobře a jináč nemožnějí se káti nežli Adamovi, kterehož Bůh bez pochyby v lidské možnosti daleko zpuosobnějšího a dokonalejšího stvořil než jsi ty, poněvádž on první lidské stvoření bylo bez přičinění lidského semene rukou Boží z země udělán.
Nebo když Adam pro své neposlušenství z ráje byl vyhnán do bídy a psoty a tu svuoj chleb v robotách musil jísti a v potu tváři své dělati, ‹začátek komentované pasážebez pochyby›konec komentované pasáže, žeť se jest tak kál a trápil své tělo velmi jako ty, a proto jemu to nic nespomohlo. Jakož v ‹začátek komentované pasáže1.›konec komentované pasáže knihách Mojžíšových v ‹začátek komentované pasáže3.›konec komentované pasáže kapitole o tom psáno jest. Ale jakž brzy on řeč zaslíbení Božího uslyšel, že semeno ženy má potříti hada hlavu, byl z toho hned radosten a přibylo jemu mysli a naděje skrze víru, kterouž měl v zaslíbení Božím. A v té naději a víře on i s otci svatými a proroky byl jest zachován až do času vykoupení Krista Pána.
Takovéž zaslíbení Buoh Abrahamovi učinil, když řekl v
