od naší mladosti jsou náchylná ke zlému, jakož o tom v ‹začátek komentované pasáže1.›konec komentované pasáže knize Mojžíšových v ‹začátek komentované pasáže8.›konec komentované pasáže kapitole psáno jest. A Kristus sám praví v evangelium svatého Jana v ‹začátek komentované pasáže15.›konec komentované pasáže kapitole, že my bez něho nic nemuožem. Též nás učí skrze proroka Davida v ‹začátek komentované pasáže126.›konec komentované pasáže žalmu: „Nebude-liť Pán ostříhati města, nadarmoť bdí, kdo ostříhá jeho.“ V témž žalmu: „Nebude-liť Pán vzdělávati domu, nadarmoť jsou pracovali ti, kteříž vzdělávají jej. A v žalmu ‹začátek komentované pasáže93.›konec komentované pasáže: „By byl Pán nespomohl mi, ‹začátek komentované pasážeo malíčko›konec komentované pasáže ‹začátek komentované pasážebyla by›konec komentované pasáže se octla duše má v pekle.“
Z toho již každý čtenář snadno muož porozuměti, že nám potřebí jest na milosrdenství Boží s pevnou a pravou věrou i oufáním zpoléhati, a ne na naše samy toliko skutky, kteříž proti spravedlivosti Boží nic nemohou a právi nebudou, jakož z pořád psaných Písem svatých muožem se snadně naučiti.
U samého Pána Boha spomoci i všech potřeb hledati máme.
Poněvádž nás všecka Písma svatá Starého zákona k tomu vedou, abychom Pána Boha svého v našich nuzných a pilných potřebách vzývali a jemu se samému modlili, nad to pak sám Buoh Otec skrze svuoj vlastní hlas nám toto pověděl a přikázal: „Tentoť jest syn muoj milý, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslúchajte.“ (Lukáš v ‹začátek komentované pasáže2.›konec komentované pasáže, Matouš v ‹začátek komentované pasáže12.›konec komentované pasáže, Marek v ‹začátek komentované pasáže9.›konec komentované pasáže kapitolách.
Máme-liž ho pak poslouchati, tehdyť mu musíme prvé věřiti. A Kristus Pán, pravý Bůh a člověk, sám mluviti ráčí (Jan v ‹začátek komentované pasáže14.›konec komentované pasáže): „Zač byšte koli prosili Otce ve jménu mém, dáť vám.“
Nad to pak vajše učí nás a ukazuje nám Kristus Pán k svému milému Otci, abychom za všecky věci nám potřebné duchovní i tělesné, a to na každý den Boha žádali a poníženě prosili říkajíce: „Otče náš, kterýž jsi v nebesích etccizojazyčný text.“ A tak předkem nás učí, abychom všickni Pána Boha za Otce svého poznali, potom pak abychom ho za všecky věci nám potřebné skrze jméno jeho prosili. Duch svatý, ten nás také skrze učení apoštolské a skrze
