Nebo když Adam pro své neposlušenství z ráje byl vyhnán do bídy a psoty a tu svuoj chleb v robotách musil jísti a v potu tváři své dělati, ‹začátek komentované pasážebez pochyby›konec komentované pasáže, žeť se jest tak kál a trápil své tělo velmi jako ty, a proto jemu to nic nespomohlo. Jakož v ‹začátek komentované pasáže1.›konec komentované pasáže knihách Mojžíšových v ‹začátek komentované pasáže3.›konec komentované pasáže kapitole o tom psáno jest. Ale jakž brzy on řeč zaslíbení Božího uslyšel, že semeno ženy má potříti hada hlavu, byl z toho hned radosten a přibylo jemu mysli a naděje skrze víru, kterouž měl v zaslíbení Božím. A v té naději a víře on i s otci svatými a proroky byl jest zachován až do času vykoupení Krista Pána.
Takovéž zaslíbení Buoh Abrahamovi učinil, když řekl v ‹začátek komentované pasáže1.›konec komentované pasáže knihách Mojžíšových v ‹začátek komentované pasáže22.›konec komentované pasáže kapitole, že bude požehnaný v semenu jeho všecken národ země, v kterémž zaslíbení lid izrahelský byl jest živ až do času zaslíbeného (v ‹začátek komentované pasáže2.›konec komentované pasáže knihách Mojžíšových v ‹začátek komentované pasáže32.›konec komentované pasáže kapitole).
Tak Mojzíš, když Buoh lid izrahelský pro jich spurnost všecken chtěl zbíti, prosil a napomínal Boha z zaslíbení a přípovědi, kterouž Abrahamovi učinil a zpomínal jemu skutky, kteréž Abraham, Izák a Jákob učinil. Ačkoli těch skutkuov mnoho učinili z poručení Božího, ale neměliť jsou toho z své vlastní síly, ale z milosti skrze Krista to zaslíbené símě. I protož napomínal Mojžíš Boha z zaslíbeného semene Krista Pána, kterýž dobré skutky působí v svých vyvolených. A Pána Boha z slibu jeho skrze jméno Kristovo napomeň a onť jako pravdomluvný učiní.
Pakli tebe kdo jiný k jiným věcem povede, ‹začátek komentované pasážekterýchž by›konec komentované pasáže Buoh nepřikázal, nedaj sobě jim nic na překážku býti, než za to měj, že člověk nemůž žádných lepších skutkuov učiniti ani vymysliti, ‹začátek komentované pasážekteříž by›konec komentované pasáže činěni neb necháni býti měli, jediné kteréž Buoh všemohúcí přikázal činiti a zanechati. Poněvádž již naše spasení a spomoc od Boha na tomto záleží, abychom přikázaní jeho zachovali, kterýchž my v možnosti všeho našeho přirození i síly nejsme možní zachovati proto, nebo srdce naše a všecka žádost
