sobě zavříti, bez kteréžto cesty a dveří žádný člověk k Otci nebeskému přijíti nemuože.
Krystus Pán jest ten pravý a věčný kněz.
Apoštol svatý Pavel k Židům v té vší epištole o rozličném biskupství vypisujíc dí: „Každý zajisté biskup z lidí vyvolený za lidi bývá postaven v těch věcech, které jsou k Bohu, aby obětoval dary a oběti za hříchy.“ A potom k posledku dokládá, že Pán Kristus jest ten věčný kněz vedlé řádu Melchysedechova. Též i tomu učí, že pro trvání jeho věčného kněžství náleží mu obětovati za všecken lid, náleží jemu mezi Bohem Otcem a lidmi jednati, prostředkem býti, za lid orodovati a krátce všecko, což najvyššímu biskupu v Starém zákoně náleželo a poručeno bylo, činiti.
Onť zajisté sám skrze sebe samého přístup má k Otci do svatyně svatých. Onť jest smírce a ta věčná obět, poněvádž jeho kněžství věčné jest. Onť jest také k tomu tak zpuosobný, že s námi shovění má, neb on naší křehkosti a mdloby učasten byl, však kromě hříchu. Protož my k němu své zření a outočiště v našich potřebách míti máme jakožto k milostivému spomocníku svému.
K Ziduom v ‹začátek komentované pasáže3.›konec komentované pasáže: „Protož majíce Biskupa velikého, kterýž nebesa pronikl, Ježíše Krista syna Božího, zachovajmež vyznání naděje své, neb nemáme biskupa toho, ‹začátek komentované pasážekterýž by›konec komentované pasáže se nemohl nad nemocmi a mdlobami našimi slitovati, ale máme zkušeného ve všem a nám podobného kromě hříchu. Protož přistupme s doufáním k stolici milosti jeho, abychom milosrdenství došli a milost nalezli, kdyžbychom potřebovali pomoci.
Židuom v ‹začátek komentované pasáže7.›konec komentované pasáže: „Jiní zajisté mnozí bývali jsou kněží podlé zákona proto, neb jim smrt bránila dlouho trvati, ale tento že trvá na věky, věčné má k[n]text doplněný editoreměžství. Protož i spasiti mů[že]text doplněný editorem [n]text doplněný editorema věky přístup maje skrze sebe samého k Bohu Otci, živ jsa vždycky, aby orodoval za nás.“
Židuom v ‹začátek komentované pasáže10.›konec komentované pasáže : „Protož majíce doufání, bratří, že vejdem do svatyně pro krev Kristovu, neb Kristus, veliký kněz domu Božího, začal nám cestu k nebi novou a živou skrze zakrytí, to jest tělo své. Přistupmež s pravým srdcem a s celou věrou, skropená majíce Srdce od zlého svědomí a umyté tělo vodou čistou, i držmež naděje naší vyznání nepochybné, nebť jest věrný ten, kterýž nám zaslíbil etccizojazyčný text.“
Pán náš Jezus Kristus aby posvětil krví svou lidu, za branou smrt trpěl. Protož vyjděme k němu ven z Stanuo pohanění jeho nesouce, neb nemáme zde města přebývajícího, ale budoucího hledáme. Protož skrze něho obětujme chvály vždycky
