[30r]číslo strany rukopisuporaduj se a pozdrav Jozefa, pána tvého! Poctivost učiň jemu jako králi!“

Putifar nevěřil toho paní své, nebo již byl ji shledal klamářkú a lhářkú. A ona ukázala list Jozefóv a tento takto arabským jazykem svědčieše: Čest buď tomu otci bohu, bohu Abrahámovu, bohu Izákovu, bohu Jákobovu! Od Jozefa, služebníka jeho, tento list panie, ženě Putifarově.

Kterýžto list když viděl jest Putifar, radoval se velmi a klaněli se pánu bohu [30v]číslo strany rukopisuoba s ženú svú, k zemi padajíce a děkujíce, že Jozef milost s nimi učinil. A oděvše se v rúcho to a v jiné okrasy, které Jozef poslal jim, s přátely brali sú se s radostí k Jozefovi, před ním sú padli[ab]padli] padnim[23]na tomto místě bylo přeškrtnuto ſ k nohám jeho i klaněli sú se jako králi. A když sú vstali, přikázal Jozef krmě přinésti a s velikú radostí přijal je. A paní svú podlé sebe kázal posaditi, Putifara kázal posaditi nade všemi jinými u druhého stola a rozkošné krmě [31r]číslo strany rukopisujim posieláše.

A když sú již jedli a pili před ním, veseli byli přílišně. Ale Jozef před Ejipskými paní svú o poctivosti a o múdrosti velmi chváléše. A obrátiv[ac]obrátiv] obratil se k nie, řekl: „Ty, paní, a muž tvój veliké dobrodienie a mnoho dobrého ukazovali ste mi, protož ke mně jako k synu vašemu se utečte ve všech potřebách vašich! Dary mé, střiebro a zlato, kamenie drahé a rúcha má drahšie vezmete [31v]číslo strany rukopisua do domu vašeho s přátely se vašimi vraťte!“

A když pak hlad byl ve vší zemi, deset bratruov Jozefových brali se do Ejipta rozkázaním otce svého Jákoba, aby kúpili špíže. Benjamina s otcem sú ostavili, aby se s ním těšil o smrti Jozefově.

A když sú přišli bratřie Jozefovi do Ejipta, přišli sú a stali před ním, a padše, klaněli sú se před ním. A když Jozef viděl je, inhed poznal je a radoval se sám v sobě ve[32r]číslo strany rukopisulikú radostí. A vstúpil do pokoje, modléše se pánu bohu svému. Otcóv[24]~S „od snóv“ svých že naplnil, což jest on byl ve snách shlédl. A pochválil pána boha z toho ze všeho, což se jest mu přihodilo. A vyšed z pokoje, na stolici svého velebenstvie se posadil. A když sú bratřie jeho nepoznali a vidúce jej v takovéj chvále jeho ozdobena, kniežata okolo něho a velikost služebníkuov jeho, báli sú se velebnosti jeho. Ale Jozef, když se k němu při[32v]číslo strany rukopisublížili,