[25r]číslo strany rukopisuEjiptě pánem! Svú tváří já nebudu směti se okázati před ním, nebo vsadil sem jej v žalář, a viděch jeho spravedlivého, an v tom ničímž viněn nebyl jest. A ty jsi naň to[20]dopsáno týmž písařem vecpala, vie to srdce mé, že si se zapálila v žádosti jeho krásy a přitrhla jsi jej k sobě. Ale on učinil jest, jakžto slušalo v svatosti a v počestnosti jeho, a nechtěl tobě povoliti smilství tvému. A protože on jest utekl od tebe, v rukú tvú ostavil rúcho [25v]číslo strany rukopisusvé, za něž jsi ty jej držala. Byť Jozef byl prosil tebe a ruce své ztáhl k tobě, ty utekla by od něho a rúcho tvé v rukú jeho byla by ostavila.“

Odpověděla žena jeho a řekla: „Všechno, což jsi pověděl, pane, toť pravda jest! Nebo zblúdila sem a zhřešila proti Jozefovi, zlú věc proti tobě sem učinila, avšak s boží pomocí od toho zlého zprostím tě, že nic zlého nepřijde proti tobě, ale Jozef milovati bu[26r]číslo strany rukopisude tě a k větčie lásce zpósobí tě, ješto faraon tobě neučinil.“

A tak žena Putifarova psala list Jozefovi v tato slova: Tržená a nestydlivá žena a falešná z počtu bláznivých bez viery a bez řádu tento list psala ctnému, stydlivému, zpósobilému panu Jozefovi, nynie všeho královstvie ejipského zprávci a pánu vítězujíciemu, který u boji ďábla a ženu mužsky je přemohl. Jemu samému [26v]číslo strany rukopisujméno a chvála čistoty buď dána! Nebo kto by byl z múdrých a silných neupadl v takéj příhodě plzkéj? Nižádný kromě tebe, pane! A již, pane, ty vieš položenie mé a znáš, že z velikého zamilovánie, kteréžto viece, nežli sem sama snésti mohla, mě velmi těžce trápilo, až mě z mého rozumu vysadilo a učinilo mě jako bláznici, jakožto vieš, mój pane! Nebo která z žen mohla jest tak mnoho strpěti, jako já trpěla [27r]číslo strany rukopisusem v zabylství toho milovánie? Poněvadž na každý den i noc v srdci mém bieše, a nejsa tudiež, avšak tajnú myslí mú vždy sem tě viděla jakožto přítomného. A teď srdce krále faraona a vašeho Ejipta úmysl, když tě vidí, z milosti tě všeho královstvie ejipského pánem zvolili. Ale ty, pane mój, útlú osobu a křehkú ženu nerač pomstú potlačiti a přemoženú zamilováním tvým někdy, mój pane! Já nešča[27v]číslo strany rukopisustná žena, služebnice tvá, ráčíš li, vinu mú vyznám proti tobě. Ač koli nejsem hodna milosti nalézti před tebú, avšak prosím skrze toho boha, kterémuž ty se modlíš, najvyšieho a skrze zdravie otce tvého Jákoba, skrze vuoli děduov tvých Abraháma, Izáka a skrze duši tvéj matky Ráchel, a že buoh po dvakrát viděl tě a vyvedl z šachty a přivedl tě k miestu a k úřadu velikému, v kterémž nynie jsi, ať by ukázal tvář