[586v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcekokot, až třikrát zapříš, by mne neznal.“ I vecě jim: L22,35 „Kdy jsem vás posielal bez pytlíka i bez tobolky i bez obuvi, zdali sě jest vám čeho nedostávalo?“ L22,36 Tehdy oni vecěchu: „Ničehož“. Proto jim povědě: „Ale již, ktož jmá pytlík, přijmi také i tobolku, a ktož nejmá, prodada svú sukni, kup sobě meč. L22,37 Neboť vám pravi, že ješče[788]ješče] gt rkp. to, což jest psáno, musí sě vyplniti na mně: A se zlými počten jest. A to, což jest o mně pověděno, dokonánie jmá.“ L22,38 Tehdy oni pověděchu: „Hospodine, toť, dva mecě teď jsta[789]jsta] navíc oproti lat..“ Tehdy on jim povědě: „Dosti jest.“

L22,39 A vyšed ottud, jdieše podlé obyčějě na horu Olivetskú. I jidú za ním[790]ním] + et lat. jeho[791]jeho] navíc oproti lat., + eius var. učedlníci. L22,40 A když přijide na to miesto, vecě jim: „Modlte sě a nevejdete[792]a nevejdete] ne intretis lat. u pokušenie.“ L22,41 A sám sě ot nich otvráti, jako by lučil kamenem. A položiv koleně, modléše sě L22,42 řka: „Otče, chceš li, přěnes[793]přěnes] przines rkp. ote mne tuto muku[794]muku] calicem lat., ale však nebuď má vóle, ale tvá.“ L22,43 I zjevi sě jemu anděl z nebe posilijě jeho. A tu omdlev, déle sě modléše. L22,44 I by jeho pot jako krvavé krópě, běžiece s něho na zemi. L22,45 A když vsta s modlitvy, přijide k svým učedlníkóm, naleze[795]naleze] <y> naleze Kyas jě, spiece pro smutek. L22,46 I vecě jim: „Čso spíte? Vstaňte a[796]a] navíc oproti lat., + et var. modlte sě a nevejdete[797]a nevejdete] ne intretis lat. u pokušenie.“

L22,47 On to ješče mluvieše, až[798]až] ecce lat. zástup a ten, ješto slovieše Judáš, jeden ze dvúnádste, napřěd jdieše a přiblíži sě k Ježíšěvi[799]Ježíšěvi] giezyeſſiewi rkp., aby jej políbil. L22,48 Tehdy Ježíš[800]Ježíš] gyezyſſ rkp. vecě jemu: „Jidáši, políbením syna člověčieho zraziješ?“ L22,49 Pak ti uzřěvše, ješto s ním biechu, čso [sě]text doplněný editorem jmá státi, pověděchu jemu: „Hospodine, budem li sieci mečem?“ L22,50 I udeři jeden z nich na panoši kniežete popového i utě jemu pravé ucho. L22,51 A otpověděv [b]označení sloupceJežíš[801]Ježíš] gyezyſſ rkp., povědě: „Ponechajte až dotudto.“ A když sě dotče jeho ucha, uzdravi jej. L22,52 I povědě Ježíš[802]Ježíš] gyezyſſ rkp. k těm, ješto biechu k němu přišli, k kniežatuom popovým i prelátuom chrámovým i starostám: „Jako k lotru vyšli jste s meči i s kyji, L22,53 a já jsem na všaký den byl mezi vámi v chrámě, a[803]a] navíc oproti lat., + et var. neztáhali ste rukú na mě. Ale tato jest vašě hodina a moc temností.“ L22,54 Tak skrútivše jeho, vedú do domu kniežěte popového. A Petr jeho[804]jeho] navíc oproti lat., + eum var. následováše zdaleka.

L22,55 I zapálichu oheň na prostřěd sieni i bieše mezi nimi Petr, ješto tu sediechu. L22,56 Jehož když uzřě jedna dievka, sediece na světle, a když jej opatři, povědě: „A tento jest byl s ním.“ L22,57 Tehdy on zapřě jeho řka: „Ó[805]Ó] navíc oproti lat. ženo, neznal jsem jeho.“ L22,58 A po maléj chvíli jiný uzřěv jej, povědě: „A ty jsi z nich.“ Tehdy Petr povědě: „Ó člověče, nejsem.“ L22,59 A po chvíli jako jedné hodiny jiný kterýs líčieše řka: „Věru[806]Věru] + et lat., nemá var., tento jest byl s ním, nebo jest[807]jest] + et lat., nemá var. Galilejský.“ L22,60 I povědě Petr: „Ó[808]Ó] navíc oproti lat. člověče, neviem, čso mluvíš.“ A inhed, an ješče mluvieše, zazpieva kokot. L22,61 A obrátiv sě hospodin, vezřě na Petra. I vzpomanu Petr slovo hospodinovo, jakož byl jemu[809]jemu] navíc oproti lat., + illi lat. pověděl, že dřieve než kokot zapěje, třikrát mne zapříš. L22,62 A vyšed ven[810]ven] + Petrus lat., nemá var., hořcě plakáše.

L22,63 A ti mužie, ješto jeho držiechu, pošpíléchu jím tepúce jeho[811]jeho] navíc oproti lat.. L22,64 A zavázachu jeho tvář[812]jeho tvář] eum lat. i tepiechu jeho po líci a tázáchu jeho řkúce: „Prorokuj nám, Kriste[813]nám, Kriste] navíc oproti lat., nobis Christe var., kto jest, jenž tě tepe?“ L22,65 A jiného mnoho porúhajíce sě mluviechu k němu.

L22,66 A když by den, sebrachu sě starosty z lidu i kniežata popová i mudráci i uvedú jej na svój súd řkúce: „Jsi li ty Kristus, pověz nám.“ L22,67 I vecě jim: „Ač vám povědě, neu[587r]číslo strany rukopisuvěříte