svým a vece jim: „Spětež již a odpočívajte, aj, přiblížila se jest hodina a syn člověka zrazen bude v ruce hřiešných. Mt26,46 Vstaňtež, poďme! Aj, přibližujeť se ten, jenž mě zradí.“
Mt26,47 A když on ještě mluvieše, aj, Jidáš, jeden ze dvanádcti, přijíde a s ním zástup mnohý s meči a s kopími, posláni jsúce od kniežat kněžských a starších lidu. Mt26,48 A ten, jenž jej bieše zradil, dal jim znamenie a řka: „Kohožť koli políbím, tenť jest, držtež jej.“ Mt26,49 A ihned přistúpiv k Ježíšovi, vece: „Zdráv buď, mistře.“ I políbil jest jej. Mt26,50 I vece jemu Ježíš: „Přieteli, k čemu si přišel?“ Tehdy přistúpili sú a ruce sú vztáhli na Ježíše a jali sú jej. Mt26,51 A aj, jeden z těch, kteříž biechu s Ježíšem, ztáh ruku, vytrhl jest meč svój i udeřil služebníka kniežete kněžského a uťal ucho jeho pravé. Mt26,52 Tehdy vece jemu Ježíš: „Obrať meč svój v miesto jeho. Nebo všickni, kteříž meč berú, od meče zahynú. Mt26,53 Zdaliž nemníš, že bych mohl prositi otce svého, a dal by mi nynie viece nežli dvanádcte tem andělóv? Mt26,54 Ale kterak se pak naplnie písma, že tak musí býti?“ Mt26,55 V tu hodinu vece Ježíš k zástupu: „Jakožto k lotru vyšli ste s meči a s dřievím, abyšte mě jali. Na každý den býval sem u vás uče v chrámě, a nejali ste mne. Mt26,56 Ale to všecko stalo se jest, aby se naplnila písma proročská.“ Tehdy učedlníci všickni opustivše Ježíše, utekli sú.
Mt26,57 A oni javše Ježíše, vedli sú k Kaifášovi, kniežeti kněžskému, kdežto mistři a zákonníci a starší byli se sebrali. Mt26,58 Ale Petr jdieše po něm zdaleka až do sieni kniežete kněžského. A všed vnitř, sedieše s služebníky, aby viděl konec. Mt26,59 Kniežata pak kněžská a všecka rada hledáchu křivého svědectvie proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali. Mt26,60 I nenalezli sú, ačkoli mnoho falešných svědkóv bieše přistúpilo. Najposléze pak přišla dva křivá