do[124v]číslo strany rukopisubré, a že smrtí neumřeme. A já uposlechla sem jeho.“ I řekl jest Hospodin Adamovi: „Adame, proto, že s’ uposlechl hlasu ženy své viece než přikázanie mého, z země jsi a v zemi se obrátíš a v potu tváři své budeš sobě dobývati chleba. A ty, Evo, že s’ směla zrušiti přikázanie mé, poslúchajíc hada, v psotě a v bolesti a v biedě budeš roditi syny a dcery své a pod mocí mužskú budeš a onť bude tebú vládnúti. A ty, hade, že s’ směl oklamati stvořenie božie, dopustiv chytrosti ďábelské v zpuosobu svú, na břiše sě plaziti budeš po zemi a zemi požívati a nepřiezeň věčná bude mezi tebú a ženským pokolením věčně. Onať[fh]Onať] Ont hlavu tvú zetře a moc nad tebú mieti bude.“ I zjednal a zpuosobil jest Buoh jima sukně kožené a kázal jest je vyhnati oba dva z ráje rozkoší. A ustavil jest mocnost v vohni plamenném k ostřiehaní ráje a dřeva života. A Michala zpósobil a ustavil proboštem rajským a vladařem nad branú rajskú, aby ostřiehal přede všelikým živým toho dřeva i všech rozkoší rajských, aby žádný tělesný člověk dojíti tam nikakež nemohl krom těch volených božích. Neb to dřevo, pro kteréž vyhnán jest Adam z ráje, takové povahy jest, že ktož by ho okusil, v najstaršiem věku jsa, byl by mlád a neumřel by. I osazeno jest proto stráží pevnú a velmi pilně. Také ustavil jest, aby viec neodcházel anjel jeho od všelikého, poněvadž Adam a Eva pro odjitie anjelóv zklamáni jsú. Pro kterúž příčinu ďáblé takovú závistí jsú hnuti, že, by anjel [odšel]text doplněný editorem[120]srovnej rkp. KNM IV E 6 103v: odšel od člověka, mocí jich ďábelskú každý člověk byl by udáven. A zjednav Hospodin všecky věci vedlé vóle své v ráji, i odšel jest s množstvím bezčíslným anjelóv svých do královstvie nebeského.

I stalo se jest, když ten ďábel Loquencius oklamal Evu a Adama, při všech věcech byv, kteréž Hospodin zpósobil a zjednal v ráji, spatřiv pilně, které a kteraké zlořečenstvie Hospodin na hada přepustil a zpósobil[fi]zpósobil] zpoſobiw, odšel jest s rychlostí pilnú a spěšnú ku pánóm svým ďáblóm, kteříž jeho čekáchu s velikým veselím. A když mezi ně přišel jest, počal jest jim praviti o všech věcech pořád, zvláštně a řádně, kterak to svú chytrostí dovedl k miestu, což jemu poručeno bylo. I stala sě jest radost veliká mezi všemi čerty, protože bieše Hospodin vyhnal Adama a Evu z ráje. Přikáza Luciper, aby ti čertie, kteříž ustaveni jsú strážní od Adama a Evy, nikam neodcházeli, ale aby je navodili[fj]navodili] nawodil ke všemu zlému, zvláště k protivení Bohu. A když Loquencius poče mluviti, kterak pokolení hadovému veliké bezprávie stalo sě jest, tak že pro ně upadlo jest v zlořečenstvie na vě[125r]číslo strany rukopisuky