evandělisty učedlník a potom biskup v tom městě, ješto Antiochia slove. I psal byl list jednoho času matce boží v tato slova a řka: Kristonoši, Mariji Ignacius, její sluha, vzkazuje, že jeho jako svého sluhu a tvého svatého Jana učedlníka měla s práva posíliti a utěšiti. O tvém Ježíši mnoho sem divných věcí uslyšav, se velmi podivil. A protož, že jistě o viem, že si s ním jako milá matka s svým synem ochotně přebývala a jeho tajnějšie věci věděla, žádám od tvé milosti lépe se ujistiti o tom, což sem slyšal. Jemužto jest také matka božie otevzkázala, v tato slova řkúc: Ignáciovi, učedlníku milému, pokorná služebnice Jezukristova, cožs o Jezukristovi od mého Jana uslyšal, všeť jest pravda. A v to věř a toho se drž a v křesťanské se vieře potvrď. Přídu k tobě skoro s svým Janem, tebe i těch, kteřížto s tebú sú, navštievím. Drž se tvrdě u vieře a neodrazuj se ani se lekaj ižádného protivenstvie světa tohoto, ale raduj se duch tvój v bohu, spasiteli tvém.
Potom těch časóv kázal svatého Ignacia jmúc ciesař Trojan, před se přivésti i otázal jeho a řka: Ignací, proč mój lid na křesťanskú vieru obracuješ? K němužto svatý Ignacius vece: A já bych rád i tě k Jezukristovi obrátil. K němužto ciesař vece: Vzdaj obět našim bohóm a učiním tě starostú nad kněží. K tomu svatý Ignacius vece: Já od tebe povýšenie nežádám, učiň ze mne, což chceš, mne u vieře neproměníš! Tehda ciesař kázal jeho bičovati
