Římu ztepu a sám se jich odpověz! Jimažto když starosta římský povolil, tehdy svatý Sebestián a kněz Polikarpus připravivše se k tomu, viece než tři sta pohanských modl sta ztlúkla a zbila, a jakž ostatek zbíti kázašta, inhed se tomu starostovi anděl zjevil a řka: Zvěstuji tobě zdravie bohem navráceno. A inhed byl zdráv. Proněžto se z jeho čeledi a jiných lidí tisíc a tři sta pokřtilo.
A zatiem pohané ta dva svatá, Marcelliana a Marka, k jednomu dřevu ostrýma kopíma přitekše, jim se porúháchu. Zatiem se ona bohu modléšta. Tehda jim pohanský starosta vece: Zavrzte svú zpurnú mysl a sobě k životu pomozte. Jemužto ona odpověděšta: Nikda sme tak dobrého bydla neměli jako tuto, a rádi bychom tuto dlúho přebývala, dokad by nás naše tělesenstvie snésti to mohlo. Tehda starosta pohanský kázal jim ostrým kopím boky prokláti, pak ona tu dokonašta a bohu duše vrátišta. Zatiem pohanský starosta Dioklecianovi ciesařovi o svatém Sebestiánovi ponuka, dávaje jemu z toho vinnu, že by křesťanóm nakládal. Proněžto ciesař jeho před se zavolal, k němu promluvil a řka: Já sem tě na svém dvoře mezi prvními měl, a ty proti mně i proti mým bohóm tak sa si se dávno tajil. K němužto svatý Sebestianus vece: Já sem pro tvé drahé zdravie Jezukrista následoval a za římského ciesařstvie stav, bohu, jenž v nebesiech jest, sem se klaněl. Tu řeč ciesař uslyšav, kázal jeho v čirém poli k jednomu dřevu přiviežíc střéleti. Jehožto svaté tělo na vše strany zstřielevše, mniec, by umřel, pryč šli. A potom v malých dnech svatý Sebestián opět se ostrabiv na vzchod ciesařové sieni,
