v temný žalář vsazen. A když tak strastně vězieše, anděl boží přišed, temný žalář osvietil a jeho těch řetězóv i žaláře temného zprostil. Tak se právě děje hřiešnému člověku, jenžto v svých hřiešiech jako v temném žaláři přebývá. A tak v nebezpečném stavě bydlí, a toho nezná, a jsa svými zlými skutky jako řetězy okován, jedno vždy v svých hřiešiech leže tvrdě spí. Takovým všem světí andělé z hřiecha jako z vězenie vyjíti pomáhají. A to tehdy činie, když hřiešným lidem jich těžké hřiechy znáti dadie, jich temnosti přiebytek jako žalář osvěcujíc, je z těžkého snu budiec, jim na pamět smrt blízkú přivázejíc, proti hřiechu jim mrzkost činiec, rozličně je k božie milosti přivodie, takež každý z nich anjelem hřiecha zproštěný s svatým Petrem řéci móž: Toť jistě viem, že jest hospodin poslal anjela svého, jenž mě jest zprostil z Herodova vězenie.
A druhé těch, ješto sú v svatém pokání, světí anjelé střehú. O tom nám jisté podobenstvie u prvých Mojžiešových kněhách psáno jest, že vida hospodin svého milého lidu, jenž bieše v Ejiptě, velikú práci a násilé, chtě je odtad zprostiti a vyvésti, dopustil na krále Faraona veliké rány a hrozné přiepusty, aby boží lid od roboty vypustil. A potom uzřev hospodin, ano král Farao nikterak nechce lidu jeho propustiti, pověděl a řka: Dopustím veliký úraz na ejipskú zemi. Pošli anjela svého, ten vende ve všecky domy ejipské země i zabie v každém domu všecko prvorozené od člověka až do dobytčete. Ale aby mému lidu ten anjel neuškodil a je mezi jinými od jiných pohanóv rozeznal, chci tomu, aby, beránka čistého vezmúce krev, na všech podvojích božieho lidu naznamenali znamenie thaucizojazyčný text. A to
