jednomu rytieři, jemužto Paulin dějiechu, a Paulin je poručil Mamertinovi pod stráži dvú rytieřú, Procesie a Martimana. Ta dva rytieře svatý Petr a svatý Pavel na vieru obrátili, proněžto otevřevše žalář, oba apoštoly vypustišta. Potom Paulin po některých časiech po smrti svatých apoštolóv poznav, že tato dva rytieře, Procesus a Martinian sta křesťany, kázal je oba stieti. Ta rytieře prosiešta svatého Petra, aby z města postúpil. Tomu se řečí dlúho brániv, jim povolil, a když pojide k bráně, tu ješto i dnes slove U svaté královny, vstúpě i uzře, ano Ježíš Kristus proti němu jde. Tu jemu svatý Petr vece: Hospodine, kam jdeš? A pán odpověděl: Jdu do Říma opět na ukřižovánie. To svatý Petr o svém umučení srozoměv, do města se zase vráti a pravil to svým učedlníkóm, co se jemu zjevilo. V tu dobu sluhy ciesařovi přiskočivše, svatého Petra polapichu a starostovi, jemužto Agrippa diechu, v moc dachu. K němužto Agrippa takto vece: Ty li si ten, ješto se tiem svelíčieš, že ženy od jich mužóv rozvodíš? Tehda svatý Petr poče jeho z toho tresktati a řka: Proč mi v tom vinu dáváš? Jáť se nesvelíčuji v jiném než v kříži mého milého Jezukrista.
V ten čas svatého Petra, že bieše cizozemec, na kříži umřieti odsúdichu. K jeho velice prosbě hlavú dolóv na kříži jej pověsichu, neb tak bieše řekl: Nejsem duostojen týmž činem na kříži pnieti jako mój spasitel Kristus. Tehdy tak na kříži dolóv hlavú vise, poče křesťanstvo u vieře potvrzovati. Tu stáše množstvie křesťanóv žalostivě plačíc. V tu hodinu vzezřevše, uzřechu
