snažně hospodina prositi, aby jie ráčil spomoci. V tu dobu ten jistý starosta, vida jejie ustavičnost, kázal jie prsi vyřezati a tak nahu mezi lidmi voditi. A když ji tak nemilostivě trmáciechu, poče svatá Barbora boha prositi, aby ráčil jejie nahotu přiodieti. V tu hodinu anjel se jie zjevil a ji krásným a stkvúcím oděvem přikryl, ji znamením svatého kříže požehnav, všeckny jejie jiezvy uzdravil. To nemilostiví katové uzřevše, opět ji před starostu vedú. Tehda starosta se podiviv, a pro to se nic nepolepšil, ale kázal ji uvésti na jednu horu a tu jí hlavu stieti kázal. Ale když na té hoře ji postavichu, tehdy svatá Barbara na svú kolenú klekši, buohu se pomodlila a za všecky, ješto by jejie muky kdy pamatovali, snažně hospodina poprosila. A když tu modlitbu dospěla, tak jie jednú ranú otec jejie vlastní hlavu sťal. A když s hory dolóv jdieše, přišed oheň z nebes, jeho spálil na prach, tak že nižádné znamenie jeho neostalo. Amen.
Život svatého Mikuláše
Svatý Mikuláš byl rodem z toho města, jemužto Pathera dějí, urozením rodu znamenitého. Jehožto otci řiekali Epifanius a mateři Johanna. Měvše jeho za své mladosti, potom sta viec v svaté čistotě bydlila. A čte se to, že svatý Mikuláš první den svého narozenie, když podlé obyčeje kúpán, vstav na své nohy, v kúpěli stál. A také v středu a u pátek jednú za den od své pěstúny prsí pokrm přijímal. A když již byl velikým, jiných oplzlých mládencóv drzosti se vzdaloval, ale k svatým a do kostela svatému se písmu uče rád chodil. Potom když jemu otec i mátě zemřeli, poče
