Ježíš: „Ktož jest umyt, nenie potřěben, jediné aby nohy umyl, neb jest vešken čist. A vy jste čisti, ale ne všickni.“ J13,11 Nebo vědieše, kto jest ten, jenž jej zradí. Proto jest pověděl: Nejste čisti všickni. J13,12 Pak když jest jich nohy umyl, vzě na sě své rúcho, a sěd za stolem, opět jim vecě: „Viete li, čso jsem vám učinil? J13,13 Vy mě nazýváte mistrem i pánem, a dobřě diete, nebo jsem. J13,14 A když já, jsa pán i mistr, umýval jsem vašě nohy, též vy máte druh druhu umývati nohy. J13,15 Nebo jsem vám příklad dal, že jakož jsem já vám učinil, takež i vy čiňte. J13,16 Věrně, věrně pravi vám, nenie panošě věcší svého pána ani posel věcší jest toho, ktož jest jeho poslal. J13,17 Umiete li to, blažení budete, ač to učiníte. J13,18 Ne o všěch o vás pravi. Já viem, které jsem zvolil, ale aby sě naplnilo písmo: Kto se mnú jie chléb, vzdvihne proti mně [zlost srdcě]text doplněný editorem[631]zlost srdcě] calcaneum suum lat.. J13,19 Jistě pravi vám, dřieve než sě stane, a když sě stane, abyšte uvěřili, že já jsem. J13,20 Věrně, věrně pravi vám, ktož přijme toho, koho já pošli, mě přijme. A kto mě přijme, přijme toho, kto mě jest poslal.“
J13,21 A když to povědě, zarmúti sě duchem i přisvědči a řka: „Věrně, věrně pravi vám, že jeden z vás zradí mě.“ J13,22 Tehdy vzhlédáchu na sě učedlníci nevědúce, o kom to pravi. J13,23 Tehdy jeden z jeho učedlníkóv bieše zpolehl na lóně Ježíšově, jehož milováše Ježíš. J13,24 Tehdy jemu pokynu Šimon Petr i vecě jemu: „Kto jest ten, o ňemžto praví?“ J13,25 A tak když ten otpočíváše na prsech Ježíšových, vecě jemu: „Hospodine, kto ten jest?“ J13,26 Otpovědě Ježíš: „Ten jest, komuž podám omočeného chleba.“ A když omoči chléb, poda Jidášovi Šimonovi Škariotského. J13,27 A po tej skývě vjide veň satan. I vecě jemu Ježíš: „Což činíš, čiň spieše.“ J13,28 Ale toho jest ižádný nevěděl, ktož jsú tu jědli, k čemu jest to řekl jemu. J13,29 Nebo někteří mniechu, protože Jidáš jmějieše měšcě, by jemu řekl Ježíš: „Nakup toho, jehož nám jest potřěbie k hoduom,“ anebo aby chudým něčso rozdal. J13,30 Protož když on vzě skývu, inhed vyjide. A již bieše noc.
J13,31 Protož když vyjide, povědě Ježíš: „Již jest ozračen syn člověčí a buoh sě jest v ňem ozračil. J13,32 A když sě jest buoh v ňem ozračil, a buoh jeho ozračí sám v sobě a inhed jej ozračí. J13,33 Synáčkové, ješče jsem s vámi. Budete mne hledati. A jakož jsem Židóm řekl: Kamž já jdu, vy nemóžete přijíti, i vám též pravi. J13,34 Přikázanie nové vám dávám, abyšte sě spolu milovali; jakož jsem vás miloval, abyšte sě [i]text doplněný editorem[653]i] et lat. vy milovali spolu. J13,35 Neboť poznají v tom všickni, že jste moji učedlníci, budete li jmieti milovánie mezi sobú.“
J13,36 Vecě jemu Šimon Petr: „Hospodine, kam jdeš?“ Otpovědě Ježíš: „Kamž já jdu, nemóžeš mne nynie následovati, ale potom budeš následovati.“ J13,37 Vecě jemu Petr: „Proč tebe nemohu následovati nynie? Však duši mú za tě položím.“ J13,38 Otpovědě Ježíš: „Duši tvú za mě položíš? Věrně, věrně pravi tobě, nezazpievá kokot, až mne třikrát zapříš.“ I vecě svým učedlníkóm:
Čtrnástá kapitola
J14,1 „Nemuť sě vaše srdce ani strachuj. Věříte li u buoh, i u mě věřte. J14,2 V domu otcě mého mnozí jsú přiebytci. Ač bych méně
