státi?“ J3,10 Otpověděv Ježíš vecě jemu: „Ty jsi mistr v Izraheli, a toho nevieš? J3,11 Věrně, věrně pravi tobě, že my, což vieme, mluvíme, a což jsme viděli, svědčíme, a svědečstvie našeho nepřijímáte. J3,12 Když jsem vám zemské věci mluvil, a vy nevěříte, ač vám povědě nebeské věci, kterak uvěříte? J3,13 A ižádný nevzende na nebe, než ktož jest s nebe sstúpil, syn člověčí, jenž jest na nebi. J3,14 A jakož jest Mojžieš povýšil hada na púšči, takež musí býti povýšen syn člověčí, J3,15 aby každý nezahynul, ktož veň věří, ale jměl život věčný. J3,16 Nebo tak jest buoh miloval svět, že jest svého syna jednorozeného dal, aby každý, ktož veň věří, nezahynul, ale jměl život věčný. J3,17 Nebo jest neposlal buoh syna svého, aby súdil svět, ale aby sě spasil svět jím. J3,18 Kto veň věří, nebude súzen, a kto nevěří, již jest otsúzen, že nevěří ve jmě jednorozeného syna božieho. J3,19 A [to]text doplněný editorem[96]to] Hoc lat. jest súd, že jest světlost přišla na svět, [a viece sú lidé milovali tmy než světlost]text doplněný editorem[97]a viece sú lidé milovali tmy než světlost] et dilexerunt homines magis tenebras quam lucem lat., nebo jich skutci biechu zlí. J3,20 Nebo každý, kto zle činí, nenávidí světla ani přijde na světlo, aby jeho skutci nebyli tresktáni. J3,21 Ale kto činí pravdu, přijde na světlo, aby sě ohlásili jeho skutci, že jsú u bozě učiňeni.“
J3,22 Potom přijide Ježíš i jeho učedlníci do židovské země a tu s nimi váháše a křstieše. J3,23 A také Jan křstieše v Ennon podlé Salim, že tu biechu mnohé vody, i přicháziechu k ňemu i křstiechu sě. J3,24 Nebo ješče nebieše Jan uvržen v žalář. J3,25 Tehdy sě sta pohádka mezi Janovými učedlníky s Židy o očiščení. J3,26 A přišedše k Janovi, vecěchu jemu: „Mistře, jenž jest byl s tobú za Jordánem, jemuž jsi ty svědečstvie dal, toť, ten křstí a všickni jdú k ňemu.“ J3,27 Otpovědě Jan i vecě: „Nemóže člověk ničehož přijieti, nebude ľ jemu dáno z nebě. J3,28 Vy sami svědčíte mně, že jsem řekl: Nejsem já Kristus, ale že jsem poslán přěd ním. J3,29 Kto jmá chot, ženich jest, ale přietel ženichóv, jenž stojí a jeho slyší, radostí sě veselí pro hlas ženichóv. Proto jest v tom má radost naplňena, J3,30 že on musí rósti, a já sě menšiti. J3,31 Ktož jest přišel z výsosti, nade všěmi jest, ktož jest z země, o zemi mluví. A ktož jest přišel z nebe, nade všěmi jest, J3,32 a což jest viděl i slyšal, to svědčí, a jeho svědečstvie ižádný nepřijme. J3,33 Ale ktož přijme jeho svědečstvie, ten znamena, že jest spravedlný bóh. J3,34 Nebo kohož jest vyslal buoh, ten slova božie mluví, nebo ne pod mieru buoh ducha dává. J3,35 Otec miluje syna a všecko jest poddal v jeho ruku. J3,36 Kto věří v syna, jmá věčný život, ale kto jest nevěren synu, neuzří věčného života, ale hněv boží ostane na ňem.“
Čtvrtá kapitola
J4,1 Proto vzvěděv Ježíš, že jsú uslyšěli duchovníci, že Ježíš viece učedlníkóv činí i křstí viece nežli Jan J4,2 (avšak Ježíš nekřstieše, nežli jeho učedlníci), J4,3 opustiv Židovstvie, i jide opět do Galilee. J4,4 I musieše jíti skrzě Samaří.
J4,5 Protož přijide Ježíš do města samaritského, ješto slóve Sichar, podlé dvora, jenžto byl dal Jakub svému synu Ozěpu. J4,6 A tu bieše studnicě Jakubova. Tehdy Ježíš ustav na cěstě,
