vámi jest stál, jehož vy neznáte. J1,27 Ten jest, ješto po mně přijde, jenž jest přěde mnú učiňen, jehožto já obuvi nejsem duostojen rozvázati řeménka.“ J1,28 To sě jest stalo u Betaní za Jordánem, tu kdež Jan křstieše.
J1,29 Pak jiného dne uzřěv Jan Ježíšě k sobě jdúce, povědě: „Toť jest beránek boží, toť jest, jenž sbierá hřiechy světa. J1,30 Toť jest, o ňemž jsem mluvil: Po mně přijde muž, jenž jest přěde mnú učiňen, nebo jest první mne, J1,31 a já jsem jeho neznal, ale aby sě zjěvil v Izraheli, proto jsem já přišel, křstě u vodě.“ J1,32 I svědčil jest Jan řka, že jsem viděl ducha sendúce s nebe jako holuba a ostavše nad ním. J1,33 A já jsem neznal jeho, ale kto mě jest poslal křstíti u vodě, ten mi jest pověděl: Nad kýmž uzříš ducha sendúce a ostanúce na ňem, ten jest, jenž křstí [v ]text doplněný editorem[25]v] in lat. dušě svatém. J1,34 A já jsem viděl i svědečstvie dal, že jest ten syn boží.
J1,35 Pak jiného dne stojieše Jan a dva z jeho učedlníkóv. J1,36 A uzřěv Ježíšě jdúce, vecě: „Toť jest beránek boží.“ J1,37 A uslyšěvše jej mluviece dva učedlníky, jidešta za Ježíšem. J1,38 A obrátiv sě Ježíš [a]text doplněný editorem[34]a] et lat. uzřěv jě za sobú jdúce, vecě jima: „Co hledáta?“ Ona jemu pověděšta: „Rabbi (to sě vypravuje: Mistře), kde bydlíš?“ J1,39 Povědě jima: „Poďta a opatřita.“ Ana šedše uzřěšta, kdež on bydléše, a ostašta u ňeho ten den a již bieše hodina jako desátá. J1,40 A z tú dvú bieše jeden Ondřěj, bratr Šimona Petra, ješto biešta slyšala ot Jana a za ním šla. J1,41 Naleze ten najprvé Šimona, bratra svého, i vecě jemu: „Nalezli jsme Mesiášě (ješto sě vypravuje Kristus).“ J1,42 I přivede jeho k Ježíšovi. A vzhléd naň Ježíš, povědě: „Ty jsi Šimon, syn Johanóv. Ty budeš slúti Cephas, to sě vypravuje Petr.“
J1,43 Pak nazítřie chtieše vyjíti do Galilee i naleze Filipa Ježíš a vecě jemu: „Poď za mnú.“ J1,44 A Filip bieše z Bethzaidy, z města Ondřějěva i Petrova. J1,45 I naleze Filip Natanaele i vecě jemu: „O ňemž jest psal Mojžieš v zákoně i proroci, nalezli jsme Ježíšě, syna Ozěpova z Nazareta.“ J1,46 I vecě jemu Nathanael: „Z Nazareta móž něčso dobrého býti?“ Vecě jemu Filip: „Poď a uzři.“ J1,47 A uzřěv Ježíš Natanaele k sobě jdúce, povědě o ňem: „Toť jest věrně Izrahelský, v ňemžto nenie lsti.“ J1,48 Vecě jemu Nathanael: „Otkud mě znáš?“ Otpovědě Ježíš i vecě jemu: „Dřieve než jest tebe Filip povolal, kdyžtos byl pod fíkem, viděl jsem tě.“ J1,49 Otpovědě jemu Nathanael i vecě: „Rabbi, ty jsi syn boží, ty jsi král izrahelský.“ J1,50 Otpověděv Ježíš vecě jemu: „Že jsem tobě řekl: Viděl jsem tě pod fíkem, proto věříš; viece toho uzříš.“ J1,51 I vecě jemu: „Věrně, věrně pravi vám, uzříte nebe otevřěno a anděly boží vzcházějíce i scházějíce nad synem člověčím.“
Druhá kapitola
J2,1 I třetieho dne stala sě jest svatba v Kana galilejskéj a tu bieše mátě Ježíšova. J2,2 I pozván jest Ježíš i jeho učedlníci na svatbu. J2,3 A když sě nedosta vína, povědě mátě Ježíšova k ňemu: „Vína nejmají.“ J2,4 I vecě jiej Ježíš: „Co jest mně i tobě do toho, ženo? Ješče jest nepřišla hodina.“ J2,5 I vecě jeho mátě sluhám: „Což koli vám povie, to učiňte.“ J2,6 A bieše tu šest špichóv kamenných