[249v]číslo strany rukopisusúd nedostatečným[2333]nedostatečným] inopis lat., inopum var. a pomstu chudým. Ps139,14 Avšakože praví zpoviedajú sě jménu tvému a vzbydlé praví s obličějem tvým.
Ps140,1 Hospodine[2334]Hospodine] v lat. předchází Psalmus David, volal jsem k tobě, uslyš mě, poslúchaj[2335]poslúchaj] popoſluchach rkp. hlasu mého, když vzvolaju na tě. Ps140,2 Poslána buď modlitva má jako zažženie přěd tě, vzdviženie rukú mú svatině[2336]svatině] svatyně Vintr 1986 večerniej. Ps140,3 Polož, hospodine, stráži ustóm mým a dřvi[2337]dřvi] dyzwi rkp. okolostánie rtoma mýma. Ps140,4 Neuhybuj sirdcě mého v slova zlobivá, k omluvu omluvy v hřiešiech, s ľudmi činícími zlost, i nevzobcuju s vyvolenými[2338]vyvolenými] wywolemy rkp. jich. Ps140,5 Vztreskce mě [250r]číslo strany rukopisupravý u milosirdí i vzlaje mi, ale olej hřiešných[2339]hřiešných] peccatoris lat., srov. hřiešného BiblDrážď neomastí hlavy mé. Nebo ješče i modlitva má v dobrovolenství jich, Ps140,6 pohlceni jsú sjednáni opocě súdcě jich. Uslyšieť slova má, nebo jsú mohli. Ps140,7 Jako tlustost zemská vydřěla sě jest na zemi, roztirhány jsú všě[2340]všě] navíc oproti lat. kosti našě[2341]našě] nášě Vintr 1986 podlé pekla. Ps140,8 Nebo k tobě, hospodine, hospodine, oči moji, v tě jsem úfal, neotjímaj dušě mé. Ps140,9 Střězi mne ot osidla, jež[2342]jež] giez rkp., jěž Vintr jsú postavili mně, a ot ruhu[2343]ot ruhu] a scandalis lat. činících zlost. Ps140,10 Padnú v teneta jeho hřiešní země[2344]země] navíc oproti lat., + terre var., zvláščě jsem jáz, doňudž neminu.
[250v]číslo strany rukopisuPs141,1[2345]verš nepřeložen Ps141,2 Hlasem mým k hospodinu volách[2346]volách] volach Vintr 1986, hlasem mým k hospodinu prosil jsem. Ps141,3 Prolévaju přěd ním modlitvu mú a zámutek mój k ňemu samému[2347]k ňemu samému] ante ipsum lat. vyzvěstuju, Ps141,4 ustávaním ze mne duchu mého, a tys poznal stezky mé. Na cěstě téj, júž[2348]júž] juž Vintr 1986 chodiech, skryli pyšní[2349]pyšní] navíc oproti lat., + superbi var. osidlo mně. Ps141,5 Znamenávách na pravici i vidiech a nebieše, jenž by znal mě. Zhynul běh ote mne i nenie, kto dobuda dušě mé. Ps141,6 Volách[2350]Volách] Volach Vintr 1986 k tobě, hospodine, řěch: „Ty jsi nadějě má, otdiel mój v zemi živých.“ Ps141,7 Přizři ku prosbě méj, nebo ponížen jsem velmi.