ne[214r]číslo strany rukopisupřátel jich[1824]jich] navíc oproti lat. otvlekl jsem, neb snad pýchali by vrazi jich i řekli: Ruka našě[1825]našě] nášě Vintr 1986 vysoká, a ne hospodin učinil toto všecko.“ CantDt32,28 Vlast bez rady[1826]rady] + est lat., nemá var. a bez múdrosti. CantDt32,29 A ľubo[1827]A ľubo] Utinam lat. smysleli a rozuměli a skonánie prozřěli. CantDt32,30 Kakoti honieše jeden tisíc[1828]tisíc] tuſſycz rkp., tiśúc Vintr 1986 a dva púziesta desět tisícóv[1829]tisícóv] tuſiczow rkp., tiśúcóv Vintr 1986? Však proto, že bóh jich prodal jě a hospodin zaklopil jě. CantDt32,31 Nenie vedě bóh náš jako bohové jich a nepřietelé jich[1830]jich] nostri lat. jsú súdcě. CantDt32,32 Z vinnicě sodomské víno jich a přědměstie gomorského, zirno jich zirno jědovaté a hrozn přěhořký[1831]hrozn přěhořký] botri amarissimi lat., botrus amarissimus var.. CantDt32,33 Žluč ješčerová víno jich a jěd králíko[214v]číslo strany rukopisuvý neuzdravitedlný. CantDt32,34 „Všakož ta ustavena jsú u mne a znamenána jsú[1832]jsú] navíc oproti lat. u pokladiech mých. CantDt32,35 Má jest pomsta a jáz otplacu jim[1833]jim] navíc oproti lat. v čas, ať sě poklesne noha jich. Podlé[1834]Podlé] odle rkp., majuskule nedoplněna, na volném místě předepsána reprezentanta p jest den ztracenie a k byťú chvátajú časové.“ CantDt32,36 Súditi[1835]Súditi] Iudyti rkp. bude hospodin ľud svój a v sluhách svých sě slituje. Uzří, že omdlela jest ruka[1836]ruka] + et lat., zatvoření také ustali a zbyteční zhubeni jsú. CantDt32,37 I řkú[1837]řkú] dicet lat., dicent var.: „Kde jsú bozi jich, v nichže jmiechu naděju, CantDt32,38 z jichže obětí jědiechu[1838]jědiechu] + adipes lat. i piechu víno libanské[1839]libanské] libaminum lat.?“ „Vstaňte i pomozte jim[1840]jim] vobis et lat., u potřěbě vás obraňte. CantDt32,39 Vizte, že jáz jsem sám a nenie jiného [215r]číslo strany rukopisuboha kromě mne. Jáz zab̓ú[1841]zab̓ú] zab̓u Vintr 1986 a jáz živa učini, udeři a jáz uzdravi i nenie, jenž z ruky mé[1842]mé] me me rkp. mohl by vyprostiti[1843]vyprostiti] wyproſty rkp.. CantDt32,40 Vzdvihnu k neb̓u ruku mú i řku: Živ jsem jáz na věky. CantDt32,41 Ač naostři jako blýskota meč mój a popadne súd ruka má, vrácu pomstu vrahóm mým a těm, již nenávidiechu[1844]nenávidiechu] nenáviděchu Vintr 1986 mne, otplacu. CantDt32,42 Napoju šípy mé kirve a meč mój slepce maso, ze kirve zbitých a z vězenie, obnaženie nepřátel hlavy.“ CantDt32,43 Chvalte, vlasti, ľuda jeho, nebo krev slúh[1845]slúh] sluh Vintr 1986 svých pomstí. A pomstu otplatí v nepřátely své[1846]své] eorum lat. a ľútostiv[1847]ľútostiv] ſlutoſtyu rkp., sľútostiv Vintr 1986 bude zemi[1848]zemi] zemu rkp. ľudu svého.