Ps15,1 Schovaj mě, hospodine, neboť sem úfal v tě. Ps15,2 Řekl sem hospodinu: „Bóh mój jsi ty, nebo dobra mého netřiba ti jest.“ Ps15,3 Svatým, jenž sú v zemi jeho, udivil všěcky své vóle v nich. Ps15,4 A zmnoženy súť nemoci jich, potom sú pospiešili. Neshromazdím sňatečkóv jich z kirvavencóv, ni vzpomanu jmen jich skirzě rty má. Ps15,5 Hospodin čiest dědiny mé a čiešě mé, ty jsi, jenž navrátíš dědinu mú mně. Ps15,6 Provazi spadli mi v šlechetném, neboti ději: „Dědina má přěšlechetna jest mně.“ Ps15,7 Blahaju hospodinu, jenž dal mi rozum, nadto až do noci lály mi ledvie mé. Ps15,8 Prohlédách hospodina přěde mnú vešdy, nebo na pravici jest mně, abych sě nezamútil. Ps15,9 Protož uzdravovalo sě jest sirdce mé i zveseli sě jazyk mój, nadto i tělo [mé]text doplněný editorem[209]mé] mea lat. otpočine v naději. Ps15,10 Nebo neostavíš dušě mé u pekle, ni dáš svatému tvému viděti napržňenie. Známys mně učinil cěsty životné a napilníš mě radosti s obličějem tvým, rozkoši pravicě tvé až do skončěnie.

Ps16,1 Uslyš, hospodine, pravdu mú, přichyli sě ku prosbě méj. Ušima přijmi modlitvu mú, ne ve rtiech lstivých. Ps16,2 Z obličějě tvého súd tvój vynde, oči tvoji uzřita rovnost. Ps16,3 Zkusil si sirdce mé i navščievil si v noci, ohňems mne pokúšals i nenie nalezena ve mně nepravedlnost. Ps16,4 Aby nemluvila usta má skutkóv člověčích, pro slova rtóv tvých jáz sem střiehl cěst tvirdých. Ps16,5 Svirchuj chody mé na stezkách tvých, aby sě nepohnuli sledové moji. Ps16,6 Jáz sem vzvolal, nebo si uslyšal mě, bože, přikloni ucho tvé ke mně i uslyš